Vždyť píšu, že jsem tomu taky nevěřila.

Osobní zkušenost. Ani já Gotta nepouštím doma, leč mé dítko sedělo u kostek a zpívalo Je jaká je .Dost dobře nešlo se zeptat, proč zrovna Gott. Bylo to v červnu. Je narozený na konci května . Dnes je mu sedmnáct a tak chápete, že technika té doby mi neumožnila nějaké akční nahrávání ,takže to dnes nedoložím. Pletla jsem, takže bylo ticho a a já si myslela že mě šálí sluch. Odmítala jsem tomu uvěřit. Upozorňuji nevěřící , že sluch mám a dost dlouho jsem kontrolovala, jeslti je to opravdu TAHLE píseň. Byla. Někde na tehdejším Telecomu budou záznamy,/ asi už nebudou, že jo / jak jsem to VYDĚŠENĚ telefonovala mamince. Stylem to není možný poslouchej !!! Za čas jsme si zvykli. Od té doby totiž zpíval to, co slyšel v rádiu. Jsem rodina, kde rádio hraje ke všemu. Po pravdě řečeno, když to přijmete jako fakt, už vás to z míry nevyvede.Nebyl to špatný pocit, když vás u ohně doprovází zpěvem dvouletý mimino. Druhá odpově´d je na to,jak jsem se ocitla v lidovce na hodině. Překvapuje mě, že nejste na první hodině na nástroji. To jako dítě hodíte uplně neznámé učitelce a naučte ho to ? Tomu zase nerozumím já. První hodina byla oťukávací, zkoušeli rytmus, zkoušeli sluch a jiné mě nepochopitelné věci a kde jako bych měla být jinde než u něj ??? Navíc myslím,že pokud budete chtít, kterákoliv učitelka vás na hodině nechá, tedy alepsoń ty naše to nikdy nevyvedlo z míry, i když jsem přišla ,a kluci už byli větší. Nemluvím o výuce nauky to je snad jasné. Mluvím o hře. Syn chodil na klavír od pěti let, tak proto ta matka na hodině. Ve třetím ročníku měl stipendium. Byl dost dobrej. Stejne na konzervatoř nechtěl ani náhodou, sedí v gymplu. Chodí do sboru a hraje si pro potěchu.Helena,