Hudební talent

To, co děti na hudbě láká, je až ten výsledek, ale ten je daleko. Počátky je musí logicky odradit.
Náš starší kluk (jde do 5. třídy) hraje na klavír 5 let (od školky). Při každém cvičení doma jsem u něj seděla - asi tak první dva roky, potom občas, teď už vůbec. Zpočátku jsem musela i zahromovat a říct, že to prostě zahraje a basta. Ale teď už umí hodně, takže ho to hodně i baví, hraje pěkný jazz i klasiku - žádné úpravy pro mrňata. Zpočátku cvičil 15 minut, teď cvičí půl hodny denně. A pak už si /konečně!/ hraje jen tak pro radost - Harryho Pottera, písníčky od táboráku, z filmu, nebo si skládá hodně dramatické melodie.
Možná, že talent má, ale především to byl "zicflajš" nás obou. Znám dost dětí, jejichž maminky to vzdaly, aby dítě netrápily, a teď to trápí je.
Náš mladší je ještě ve školce, přiznám se, že u něj nespěcháme - přece jen je to náročné i pro rodiče, ale uvažujem o něčem jednodušším, třeba o klarinetu, až projde flétničkou.