Co politikové nevidí. Nebo nechtějí?

Vážená paní,
máte můj hluboký obdiv. Zároveň si kladu otázku - a co Váš odpočinek? Měla jsem naprosto skvělou babičku, bohužel, v necelých devadesáti čtyřech letech loni umřela. Celý život se rozdávala pro své čtyři děti. Do poslední chvíle byla fyzicky soběstačná - a mě mrzí, že když tak politikové meditují nad tím, kolik že prý si každý toho důchodu zaslouží, že do těch - zásluh - jako oni tomu říkají, počítají pouze množství peněz, který člověk vydělal v zaměstnání, a tudíž odvedl do důchodového systému...Vidí, že ženy žijí déle - proto mnohé finanční ústavy ženy dokonce diskriminují! Ale co se mnohá žena nadře či nastará, než umře, jako má babička, kolik lásky rozdává i v pozním důchodu - to je něco tak velkého a záslužného, že se to ani spočítat nedá - a inu, politikové to tedy nepočítají. A to mě, věřte mi, skutečně mrzí. Přeji Vám, milá paní, hodně sil, pevné zdraví. Radmila, 48 let, tři dospělé děti, zatím bez vnoučat.