Re: Čekal jsem

Jsme taky včelařská rodina a dokonce máme s manželem i vystudovanou biologii, tak bych si dovolila reagovat místo Pavla.
Za prvé bych chtěla říct, že Pavlova reakce byla nepřiměřená situaci. Protože šlo o dítě a jakmile už k nehodě se včelami došlo, udělala matka to jediné správné co šlo - rychle utíkala i s dítětem, a je úplně jedno, jestli u toho hystericky řvala nebo broukala mantry. Alergie nealergie, chci vidět Pavla, jak klidně stojí a usmívá se při pohledu na trpící dítě.
Včely jsou, ano jsou v zásadě hodní tvorové. Ale může tu být jistý rozdíl mezi včelami lesními a těmi, co si my včelaři chováme na zahradě. To, že jsou Pavlovy Vlašky nebo Kraňky hodné jako beránci, neznamená, že stejně hodné jsou i divoké včely. Včelaři cíleně chovají mírumilovnější včely, na toto probíhají i šlechtění, i nám se párkrát stalo, že se chov nějak zvrhnul a včely začaly být agresivnější, ale to je pro nás signál dávat si pozor a zařídit, aby se tomu nadále zabránilo (vymění se matka atd.).
Mimochodem včely, i hodné včely, mohou být za určitých okolností podrážděnější a agresivnější, např. když se blíží bouřka.
Ale co jsem chtěla zdůraznit je fakt, že jakmile vás jedna včela štípne, je to žihadlo nejen "útok na vás", ale vyloučí se při tom také tzv. agregační feromon, tedy signál, který volá "všechny včely poleťte sem, pojďte mi na pomoc a bodejte!!!". Když je člověk daleko od úlu a chytne žihadlo od jedné náhodné včely někde venku, tak samozřejmě k žádnému přivolání dalších včel nedojde, protože jsou daleko od sebe, náhodně rozptýlené v prostoru. Ale když nedejbože stojíte přímo v hnízdě nebo vedle úlu atd., tak se zkrátka přihrne velké množství včel, které to cítí a útočí. JEDINÁ věc co se dá v tomto případě udělat je rychle se zdekovat. O nějakém "klidu a neodhánění" nelze mluvit, protože to nepomůže, v tomto případě včely nereagují obranou na Vaše ohánění, ale jsou motivovány chemickým signálem "útoč!" a nepřestanou, dokud jste v dosahu.
Ano, včelaři umí se včelami manipulovat a když si troufnou, můžou to dělat i bez kukly. Vyžaduje to jistý um a soustředěnost, ale také tu platí, že dokud nedostal žihadlo, je vše OK. Jakmile jedna včela štípne, tak stoprocentně nezůstane u jediného žihadla.
U nás na zahradě, kde máme 3 úly, třeba platí jistá omezení pohybu... zásadně se nechodí v okruhu několika metrů od "výletů z úlů", tedy nikdo se nepromenáduje hned před úly, když se chce k úlům, tak pomalu zezadu. A taky platí, že jakmile hrabu spadaný jablka vedle úlu a dostanu žihadlo od včely, hned jdu domů, zklidním se, nechám "útočnou vůni" vyvanout a pak třeba můžu zase pokračovat. Ale kdybych zůstala venku, tak do dvou minut mám včel plnou hlavu a žihadel plné kecky.
Alergie je věc druhá, Pavel se tady pozastavoval nad tím, že když vás hned neodvezou do nemocnice s anafylaktickým šokem, tak nejste alergik ale hysterka, no k tomu asi nemá cenu se vyjadřovat. Pokud je žihadlo Pavlovi tak příjemné, tak ať si koupí injekční jehlu a třikrát denně se s ní píchá do ruky nebo do jiných míst, já to ale zapotřebí nemám a ani svému dítěti bych to úmyslně nedělala. I když to není na špitál, není to nic příjemného.
Reakce na bodnutí záleží taky na tom, kam se včela trefí, jak dlouho žihadlo v ráně zůstane, jak hluboko atd.
Takže přeji žihadel co nejméně.