Re: Péče

Díky za další podporu!!! Je jasné, že se manželovi musím věnovat, já to i dělám a to fakt dost, všechno ale musí mít své hranice a každý, i chápající a podporující manželka opravdu musí někdy dobít baterky. To není házení přes palubu ani zanedbávání, dvě hodiny samoty na bruslích dokáží zázraky. Jinak co se sexu týče, amputace varlete nemá opravdu na sexuální život vůbec žádný vliv a vše je jako dřív. Tzn. v pohodě. A opouštět manžela nehodlám ani po léčbě, natož při ní. Spíš doufám, že díky nemoci jsme opravdu otevřeli i témata, která jinak tiše hnila pod povrchem. I já, tak jako paní, která od manžela odešla, aby se probral vím, že hrozí návrat zpět do starých kolejí. A právě proto musím vědět, že mít čas pro sebe a chtít po partnerovi, aby se v rámci možností zapojil není trestné. Teď se snaží a je mi jasné, že i on bude mít tendence vrátit vše ke své staré pohodičce. Na mě je dodržet pravidla a nedat se. Není to o hádkách a křičení, možná právě v tomhle mi psychiatr pomohl nejvíc. Když to přeženu, dal mi "návod k použití" manžela. Jak žádat o pomoc, jak vysvětlit, jak "vybojovat" nějaký ten volný čas tak, abychom byli všichni spokojeni. Možná jsem měla štěstí na doktora, ale doporučuju návštěvu takové ordinace, mně to moc pomohlo. Jinak máme za sebou dva dny z poslední chemky, dvě návštěvy v nemocnici a je to celkem pohoda. Jak se blíží konec, jsme asi všichni o dost uvolněnější.