Re: Leni,

Ahoj, musím potvrdit, že diagnóza rakovina je otočka o 360°. Mě onemocněl tatínek rakovinou plic, nasadili mu udržovací chemoterapii a moje mamka s tím ze začátku dost bojovala, což není divu. Připravovala se na nejhorší a nějak neměla sílu ho pozitivně povzbuzovat.Jejich vztah stejně jako u Lenky strašně ochladl a jelikož jsem se snažila tátu maximálně podržet upnul se na mě a tím na mě přešly i všechny starosti a povinnosti. V té době jsem měla syny 4 roky a 8 měsíců. Tomu mladšímu se téměř ve stejném době projevilo silné astma. Táta odmítal s kýmkoli řešit svůj stav, kromě mne.Já byla ta, která hu musí vozit na chemoterapie, na veškeré lékařské vyšetření ( s nikým jiným nepojede ). Zní to možná sobecky, ale někdy je to velmi náročné. Do toho jsem byla těměř každý měsíc s prckem v nemocnici na kyslíku. Vím že pro tátu udělám maximum, neumím sedět a čekat, ale někdy opravdu dřu o dno.Člověk opravdu přehodnotí úplně všechno a tak i když večer, po uspání děti si jdu s taťkou popovídat co je třeba atd., protože mamku poslouchat nebude, si říkám, že bych pro něj udělala cokoli a dala cokoli.........