Jeden příklad

Rodič by někdy měl nejen předpokládat, ale rovnou předvídat.
Přidám jeden ze života, kdy jsem předvídala, že se dítko při hře může také umazat: naše dítě mělo lepší oblečení do školy a mezi lidi, horší na hraní a na práci. Horší mohlo beztrestně roztrhat, ušpinit, protože i dospělý se u práce umatlá. Tenkrát přišlo dítko domů, zeptalo se, co může beztrestně zničit, převléklo se a šlo ven. Za námi právě stavěli dálniční obchvat a přemísťovali železniční most. Navezli hromadu pražců s kolejema, ideální a dobrodružné místo pro hraní dětí těsně předškolního a raně školního věku. Pražce byly bohužel čerstvě nahtérované. Večer dítko přišlo, páchlo po théru jako asfaltér a bílé na něm bylo pouze bělmo. Jen jsem zvrátila oči v sloup, svlékla dítko, oblečení putovalo do kotle, dítko do vany a drbalo se solvínou po celém těle. Tak zaprasený dítě jsem v životě neviděla. Druhý den ve školce (dítku bylo tenkrát 5 let a na pražcích bylo těch dětí asi 10) se mně ostatní dospělí ptali, co je na tom pravdy, že dítko nedostalo. Po pravdě jsem řekla, že oblečení bylo staré a šlo do kotle, ale že to má dítě dovolené a krom toho, že bylo jako čuně se nic zvláštního nestalo. Kupodivu bylo JEDINÉ, které to mělo doma takto zařízené. Ostatní děti dostaly výprask, domácí vězení a jiné tresty, jen u nás se celá věc odbyla slovy: "bóže, ty vypadáš...".