překvapující je

že už toho bylo o dětech tolik napsáno a stejně to na mnohá neplatí

překvapující je,že se na tom většinou všechny shodneme,ale smířit se s tím je věc druhá (mně nevyjímaje)

jak tu často metáme soudy a přitom o druhém nevíme ani prd (a popis jedné situace dvěma osobama může vyznít zcela jinak,záleží jak to která vnímáme)

kolik má člověk opravdu času,a co to znamená nerušených pět minut jaká je to doba!

jak hodně se dovede člověku během těhotenství a po porodu změnit psychika

jakému prověření dojde manželství

jedno dítě ještě nic není :-) (a to jsem si myslela,že má první holčička mi dá tedy zabrat,tak teď vidím,že jsem se mílila...je nějaký počet dětí kdy už to vyjde na stejno?)atd

no je toho dost a jistě každá postupně hodíme další zkušenost do mlýna
ovšem přesto,že tvrdím jak nemám čas,vždy si najdu chvilku na "rodinu" sbírat informace o těch drobcích a trochu se odreagovat,ale ani to neberu jako neřest protože tady vidím že co rodina to jiný přístup,názor zkušenost a že nemůžeme podle sebe soudit tebe a co funguje u nás u druhého se míjí účinkem a neznamená to,že jsou neschopní...
učím se tu toleranci a nikoho nesoudit, spíše se snažit v dobrém pomoci pokud mohu a mám čím nebo si to myslím

a musím poděkovat i leckterým z vás ,co umíte poradit já jsem to také kolikrát potřebovala ahoj mámy