fixovaní rodiče

Jé, tak to u vás to bylo horší :-) Já jsem vždycky byla spíš domácí typ - třeba víkendy jsem netrávila s kamarády, ale spíš u rodiny s knížkou - ale v jednadvaceti jsem odjela na půl roku studovat do Ameriky a dokonce i maminka, když jsem se chystala, vyjádřila jen mírné znepokojení - jen aby se neřeklo, protože věděla, že už to je hotová věc. A za rok a půl jsem jela na rok do Francie, a to už se bralo úplně normálně (ostatně, teď takhle po světě jezdí každý druhý student).

Jiřinu Prekop tedy můj tatínek zjevně nečetl. Legrační je, že psychologie je jeho koníčkem a psychologické knihy čte (nebo spíše četl, když byl mladší) - ale nedokáže nabyté poznatky aplikovat v každodenní citové a rodinné praxi. O své mamince bych se naopak odvážila říct, že žádnou psychologickou knihu nikdy nečetla - a přitom je mnohem sociálně vyspělejší, chápavější, taktnější než tatínek. Že by to byl obecněji rozdíl mezi muži a ženami? Asi ano.