vegetarián

Je mi 29 let, ve 3 letech jako malé dítě s nástupem do školky jsem proti vůli rodičů, učitelek v MŠ přestala jíst maso. Zcela spontánně si o to mé tělo řeklo. Potíž byla v tom, že jak učitelky, tak i rodiče začali s nátlakem typu neodejdeš od stolu dokud maso nesníš. Namísto aby se snažili stravu, v té době na zeleninu, ovoce a kvalitní mléčné výrobky dosti ubohou, zpestřit, dali přednost nátlku. Ten nátlak trval přibližně asi až do 12-13 let, pak to vzdali. Žádné maso do mne stejně nedostali (většinou jsem si ho dala do pusy a na záchodě vyplivla). K tomu všemu ovšem přidávali nátlak psychický: jestli nebudeš jíst maso, umřeš v 25 letech, nikdy se navdáš, protože manželovi neuvaříš maso, nebudeš moci mít děti, atd. To si myslím, že bylo daleko horší.
Teď je mi 29 let a jsem v 6.měsící těhotenství. Jím vše s vyjímkou masa a masných výrobků (kuře a ryba je také maso). Podotýkám, že navzdory rodičovským a společnským prognozám jsem myslím si tělesně zdravější než mí rodiče: vyhýbají se mi i běžná nachlazení. Krevní obraz i teď v těhotenství pořád ukázkový, co se inteligence týče-vystudovala jsem VŠ, pracuji v manažerském postu u zahraniční firmy. A rodiče pořád omílají maso, maso...jo, to je podle nich základ.
Co se týče psachiky, tam je to horší: myslím, že mí rodiče nikdy nepřijali moji jinakost a navzdory té jinakosti také úspěšnost. S jejich přístupem ke mně se vyrovnávám doposud. I Vánoce byli podmíněny tím, že jsem na talíř dostávala asi 2 cm široký čtvereček kapřího řízku ještě ve 13 letech a nesměla jsem ho tam nechat. Čili to znamenalo potupu: držet ho chvíli v puse a poté vyplivnout do záchodu. Jaké pak má být potěšení z vánoční večeře?
Co se týč partnerských vztahů: vše je OK. Partner má myslím si i díky mne rozmanitější stravu, a když má chuť na něco masitého, tak si to prostě uvaří. Do vegetariánství ho nenutím, taktéž i on repsektuje mne.
Co se stravování dítěte týče: nebudu dogmatická, pokud mu bude maso chutnat, tak ať si s tatínkem občas dají. Ode mne dostane plnohodnotnou stravu, a dkyž bude mít chuť na maso, tak mu ho tatínek uvaří.

Jinak si myslím, že v současnosti už je společnost k vegetariánům o něco tolerantnější než za socialismu. Stále však přetrvávají tendence komentovat mé vegetariánství. Zkrátka, když se někde zmíním, že nejím maso, většina lidí se k tomu hned vyjadřuje a mne po tolika letech stále více unavuje jim to vysvětlovat, pořp. zdůvodňovat. Stále ještě jsou v naší společnosti zakořeněná určitá dogmata.