Milá Majdo,

nase mala byla velmi plactive od narozeni velmi plactive miminko. Chovala jsem ji, chovala a chovala, prave aby neplakala 8-10-12 hod denne. V postylce nevydrzela ani minutu, kocarek to same. Prospat se byla ochotna jen dokud jsem ji drzela v naruci, jakmile jsem ji poozila, kamkoliv, sebeopatrneji, ani jsem nedychala, behem chvilicky se vzbudila a zase plac. Neproslo, ani kdyz jsem ji uspala se mnou v posteli a pak se nenapadne vyplizila pryc. Do tri minut byla zase vzhuru a zase plac. Dneska rikam, ze jem nejdela, nespala, nechodila na zachod (samo trochu prehanim). Ve dvou a pul mesicich doslo k mirnemu prvnimu zlepseni, potom postupne po kruccich to bylo lepsi a lepsi a ve ctyrech mesicich byla nejspokojenejsi miminko, jake jsem ji jen mohla predstavit, sama si hrala... Ale sama nikdy neusinala a nusina dodnes, nocni spani je trochu na divoko, ale jinak pohodicka a to ji je 14 mesicu.
Vse se upravilo samo, jedinkrat jsem ji nenechala plakat. Takze ja na reci, ze si dite "zvykne" na chovani a pak se ho uz nebude chtit vzdat, neverim. Myslim, ze mala mela proste nejaky problem, i kdyz uz asi nikdy nezjistime jaky, a kdyz problem zmizel, odesla i potreba porad se chovat. Neverim na to, ze dite breci "jen tak". Mela jsem tezky porod, snad jestli s tim to souviselo, nevim, mozna bolelo brisko... vime, jen, ze byla zvysene drazdiva, tak jsme hodne chovali v klubicku.
Jinak bych jeste pripojila. ze i nase babicky rikaly :"kdo chova ma krala, kdo nechova, ma Bala". A taky dnesni psychologove rikaji, ze dite do roka nelze rozmazlit a do pul roku uz vubec ne ( konkretne Matejcek). Takze tolik muj postoj a moje zkusenost. Preji hodne zdaru s miminkem a omlouvam se za dlouhy prispevek.