31.8.2007 16:32:36 Štěpánka 2kluci+2holčičky
ASI MÁM SPOKOJENÉ A BEZPROBLÉMOVÉ MATEŘSTVÍ
Jak to tady tak pročítám, zjišťuji, že ačkoli jsem již zasloužilá matka 4 dítek, asi jsem doposud nezažila co je to "mateřská dovolená".
Svoje děti bezmezně miluji a jsem ochotna udělat pro ně cokoli, komunikovala jsem s nimi už v těhotenství a hodně přemýšlela jak to bude až přijde ratolest mezi nás. Na prvního chlapečka jsem měla kočárek i klokanku (před 14-ti lety jsem si ji šila sama) preferovala jsem kočárek, klokanku jsem používala tak maximálně na procházky po lese, na druhého chlapečka jsem měla klokanku, vak na záda a kočárek ale nosila jsem ho převážně v klokance, protože jsem cítila, že mu musím vynahradit těch pár dnů prenatálního života, o které jsem ho okradla tím, že jsem měla vyvolávaný porod. Zjistila jsem, že je nošení v klokance po městě a při nákupech praktičtější než kočárek, syn byl spokojený v klokance i v kočárku. Na třetí dítko - dcerku jsem také používala klokanku i kočárek ale dcera upřednostňovala kočárek, neměla velikou potřebu být v mé těsné blízkosti, dodnes (je jí téměř 5 let) je samostatná a soběstačná nezávislá na nikom z rodičů.
V současné době si užívám posledního mazlíčka, dcerušku (3 měsíce) a máme ŠÁTEK který obě milujeme, do města používám šátek nebo autosedačku s podvozkem (Nania) jinak jsme převážně v šátku nebo jen tak se nosíme, kočárek jsem si zatím nepořídila a asi ho ani pořizovat nebudeme. Hodně se mi osvědčila autosedačka Nania, je maličká a krásně se s ní jezdí hlavně po bytě, mohu si zajet kamkoliv, do ložnice i do koupelny, do kuchyně zkrátka všude a myslím, že mi šetří moje záda, která mám už od narození nemocná.
Ani jedno dítko nemělo žádné problémy s usínáním, asi mám opravdu štěstí na spáče ale moji mazlíčci byli velice nadaní na spánek, měli zvýšenou potřebu spánku než jiné děti a usínali kdykoli a kdekoli a jakkoli a s kýmkoli (se mnou, s manželem i sami, v košíku, v postýlce, v kočárku, v ložnici, v autě, v letadle (syn v roce, dcera v roce a půl, a ve třech letech), ve vlaku, v autobuse, venku na pískovišti, na pláži u moře, v hotelové restauraci při večeři, na jízdním kole v sedačce, můj nejmenší mazlíček má rekord - 45 min spánku ve vaně s teplou vodou v mé náruči, 30 minut na jedoucí sekačce-traktůrku s tatínkem v šátku, dnes sedmiletý syn v roce a půl usnul při sekání zahrady na sekačce tatínkovi na klíně.). Někdy jsem se musela uchylovat k nočnímu buzení dětí na kojení (alespoň jednou za noc), někdy se vzbudily samy jednou někdy dvakrát za noc, nebylo to pravidelné ale v noci to bylo vždy nakojit a hned spát a bylo to vždy bez problémů.
Ani jedno dítko jsem nenechávala jako miminko plakat, nestalo se mi že bych ho nějak výrazně rozmazlila ale zároveň musím konstatovat, že jsem neměla příliš uplakaná miminka. Mohla jsem je položit a odložit kdekoli v bytě či na zahradě když bylo potřeba a obešlo se to bez pláče. Takže s tím, kde se má hledat hranice mezi nošením a zbytečným rozmazlováním dítka zkušenost nemám.
Při všech těhotenstvích a mateřstvích jsem se vždy dokázala bez přerušení věnovat i svému zaměstnání (mohu pracovat doma na PC) v mé kanceláři se po zemi válí vodovky, ChouChou, pastelky, fixy, stavebnice, hasičská stříkačka, nádobíčko, autíčka, Maková panenka, Žako, Maxipes Fík, Encyklopedie, zkrátka vše co potřebují děti k životu, už jsem si na to zvykla já i mí klienti.
Odpovědět