Re: To je dost smutne....

Petando, chystáš se do práce? To, co tady popisuješ, byl systém, který se doma tak nějak zavedl, když jsem byla chvíli na mateřské. Tj. muž přišel večer domů, měl tam klídek, pohodu, nic nemusel. Nepřišlo mi to zatěžko, dokud jsem se nevrátila do práce. Jenom po těch pár měsících vysvětlit, že byt je nás obou, že dítě může do jeslí vodit i tatínek, že okolo bydlení existuje nějaká ta administrativa atd. byl dost velký problém. Přitom předtím můj muž fungoval úplně normálně. No, po pár měsících jsme to nějak srovnali, a teď to funguje celkem príma,myje myčka, pere pračka, suší sušička, nežehlíme, vařím o víkendu, úklid jsme až do prázdnin řešili uklízečkou, ale teď jsme o ni přišli a musíme hledat novou. Pár drobností nakoupíme u nás ve večerce, větší nákup jednou za dva týdny. Ale upřímně, i když jsme to doma zjednodušili jak to jen jde, je to strašně časově náročné - ráno šup do školky, běh do práce, běh z práce, šup ze školky, na chvíli ven, pak domů, večeře, prcek spát - a najednou je deset. Pokud je muž doma (tak půl roku z roku), tak do jedné do rána si povídáme, pokud není, tak čtu, cvičím, dělám fotky atd. Taky tak do té jedné. Vstávám po šesté. A začíná to na mě nějak doléhat, což ale asi bude ta čtyřicítka na krku. A protože tak mentoruješ ostatní holky v diskusi, taky ti poradím - dej si na zaběhaný systém bacha, pokud nehodláš po návratu do práce (jestli se plánuješ vrátit) outsourcovat úplně všechno.