Re: V jedné osobě nás je víc

Ahojky. Váš článek mě po dlouhé době nakopl něco připsat. Ač jste jiná věková kategorie než já, to co popisujete je přesně můj/náš styl života. Úplně se vším souhlasím. Je mi 28let, s manželem jsme spolu celkem 11let, čili žádní začátečníci. Máme 2holčičky a o třetí miminko se pokoušíme. Náš život celou tu dobu samozřejmě nebyl idylka, ale vždy jsme v sobě viděli to nejcenější a vždy si na sebe najdeme chvilku. Manžel je skvělý tatínek, s dcerkami má super vztah, jak může - pomáhá. Souhlasím se všemi holčinami na MD - ani já nejsem vyjimka, která večer nepadá únavou, ale i tak si každý okamžik bez holek s mým mužem užívám. Miluji ho, on miluje mě a neumím si představit, že bychom se večer, kdy kočičky konečně stopnou svou aktivitu, míjeli. A co se týká sexuálního života, tak ten je stejně super jako před dětmi a kolikrát i intenzivnější. Jakobychom si užívali tyto společné chvilky ještě s o xy% větším nasazením a s vědomím, že jsou opravdu "jen naše." (- protože stejně jako všem ostatním nám děti asistují na záchodě, v koupelně, u vaření, prostě u všeho)...
Vlastně jsem svým příspěvkem nechtěla říct vůbec nic zásadního, jen to, že se svým mužem a dětmi (a pořád v jednom kole) JSEM ŠŤASTNÁ.
Všem přeji něco podobného, ale co si budem namlouvat, hodně je to jen a jen o nás. A.