asi jsou všichni stejní

já mám doma to samý. někdy dostávám hysterický záchvaty vzteku či smíchu, někdy jako rezignuju, někdy mě přemáhá apatie a on?... sotva ho napadne, že cokoliv hledá, chtěl by najít, udělá, možná udělá nebo by měl udělat, začíná otázkou: "Kde máme...???" Dovedl to k takové dokonalosti, že se mne před spaním ptá, zda si může jít lehnout a před ledničkou, v níž je vyštosován proviant od jeho maminky, zda se může najíst, popř. si vzít to či ono. Kdyý se zeptá, zda by mohl jít na chvilku na počítač - u kterého právě nikdo nesedí a já očividně dělám jinou práci - pokouší se o mne mdloby a počítám si do deseti.