Re: Z pohledu muže

K názoru, že muž by v bytě dozajista vše našel, pokud by věci byly ukládány na místa dle jeho výběru a ne na záludná místa vybíraná partnerkami či manželkami :o) mám také jeden příspěvek ze života:
K nejoblíbenějšímu místu pro uložení a odložení čehokoli, je pro mého skoro-manžela šatní skříň s botníkem, hned u vstupních dveří do bytu. Sem je opravdu schopen odložit vše, klíčemi od bytu počínaje a zahrádkou na auto konče. Pokud se mi např. zdá, že už dlouho nepřišel účet za telefon, stačí zajít k botníku, zašátrat v příslušné poličce a hle - příslušné obálky jsou na světě. Můj milý chodí z práce dříve než já a tak i do poštovní schránky nahlíží přede mnou .. a nalezenou poštu pak prakticky odloží .. kam jinam, než do botníku. Děje se tak již několik let, od našeho nastěhování se do bytečku. Partner se se mnou ovšem pře o sto šest, že žádné!! věci do botníku neschovává, to se tam asi musely nějak zatoulat sami. :o)
Ovšem: před týdnem jsem byla pár dní na služební cestě. Po návratu a odkládání bundy právě do oné šatní skříně koukám, že ve skříni se krčí jakási taška. Byla to igelitka Delvita a v ní jablka a dvě lahve mineralky. I donesla jsem tašku do kuchyně, kde na ní miláček upřel nevěřícně zrak a pravil: "Teda to jsem blázen, KDE jsi ji našla? Jak jsi odjela, tak jsem večer došel na nákup a měl jsem toho dvě tašky ... a doma koukám, že mám jenom jednu. Jsem si myslel, že jsem to buď nekoupil, nebo nechal v krámě...?!?"
A tak jsem ze své zkušenosti a z článku přispěvovatele Sosana došla k závěru, že kdyby úložné prostory a řád ukládání věcí byly jen a pouze na mé drahé polovičce, bylo by vše velmi prosté: měli bychom jeden velký botník a v něm úplně všechno! :o))))