zlatá střední cesta

Mě se ten článek líbí. Pohybuju se ve vzdělávání 10 let a mluvit o nutnosti "drilu" není zrovna populární. Často mi připadá, že u lecčehos se vyzkouší jeden extrém (za našich dob hlavně memorování bez kontextu), zjistí se, že to není ono a jde se do druhého extrému (jen "hraní", projekty apod). Už několik let si říkám, že prostě každý ten způsob je dobrý pro něco jiného, pro něco je naprosto efektivní a pro něco vražedný. Třeba učení slovíček v anglině jsem prostě "biflovala" a myslím si, že se to jinak nedá - ovšem s tím, že každý může mít svůj způsob jak to dělat. Někdo má lístečky se slovíčky, někdo program na CD atd. to mi přijde důležitý, že i v tomhle je možnost si najít svůj vlastní styl. Prostě mi přijde, že výhra je v efektivním propojování všech možných přístupů, že takovéto "nejlepší je tohle a pouze tohle", to je vlastně pořád stejný princip, to už jsme zažili, jen se s dobou mění obsah a myslím, že k výsledku to nakonec nepovede. Ale je to vývoj, je fajn, že se teď leckde na školách zkouší i něco jiného.