opět z jiného soudku

Ještě k tomu mému zážitku s kojením, jsme taky "chronický" marod, ale co kojím, neměla jsem se svým lékařem problém ohledně léků nebo kojení. Vždy to veme na vědomí a zařídín se podle toho. O to větší zděšení ve mně vyvolal ten zážitek s mrňousem v nemocnici. Pana primáře jsme přejmenovala na Herodesa. Vyjma zákazu kojení a toho, že mi nařídil cpát do syna rehydratační roztok z kojenecké láhve, nedokázal pojmout, že ne všechny děti nutně pijí z láhve, my doma žádnou ani nemáme, říkala jsme si, že je vždycky kde ji koupit. A tvrdil, že MUSÍ jíst banán, protože všechny děti jedí banány. Dokonce nám napsal do zprávy pro dět. Dr, že syn BANÁN ÚDAJNĚ NESNÁŠÍ. Tahle historka je stará už téměř půl roku, ale ještě teď se mi při vzpomímce na tu situaci a bezmoc chce zvracet. Od té doby léčíme včechny neduhy mateřským mlíčkem (když už nechce vůbec nic baštit) a mrňous se má čile k světu.