Re: z jiného soudku, ale přeci stejé

Co se zubů týče, to je taky do značné míry dědičná záležitost. Já ve svých třiceti letech nemám ještě ani jednu plombu, co je to vrtačka, nevím, ale mám ze zubařů strach jako čert z kříže :-)
Nedávno jsem přestala kojit šestnáctiměsíční Aničku, v 17. týdnu dalšího těhotenství. Přestala jsem kojit hlavně kvůli sobě a miminku, protože už jsem byla hodně unavená a nemohla se Aničce pořádně věnovat. Myslím, že se potřebuju zregenerovat a připravit na příchod druhé ratolesti. Pak neplánujeme další dítě hned, spíš až po delší době, takže doufám, že si kojení užiju déle. Je to přece jenom pohodlnější, ráno vytáhnout dítě z postýlky rovnou do své, nechat přisát a přitom se probouzet...
Odstavování Aničky jsem docela obrečela, bylo to takové vzájemné odstavování. Myslím ale, že teď jsme obě šťastnější. Já se začínám cítit trochu lépe a Anička objevuje nová jídla a také jí to prospívá.