Kojení a arogance lékařů

Já také ještě kojím celkem 3x za den a nemám pocit, že bych byla nějaká "divná". Spíš naopak, jsem na sebe pyšná :o) Vzhledem k tomu, že se doporučuje pokračovat s umělými náhražkami mateřského mléka až do 3let, přijde mi celkem přirozené a finančně výhodné, pokračovat v kojení až do této doby (přestože mi kojení na pevnosti a kráse poprsí nepřidává). Samozřejmě, pokud by prcek neměl zájem nebo by se objevil jiný, pro mě závažný důvod, proč přestat, nelámala bych to přes koleno a kojení ukončila i dříve. Každopádně ale ani nesoudím maminky, které z nejrůznějších důvodů ukončí kojení zbytečně brzy. Na oplátku ale také já od těchto maminek očekávám, že si budou hledět svého a mé rozhodnutí, kojit co nejdéle, nechají bez komentáře :o)

Co se týká arogance lékařů. Jsem také zastáncem názoru, že je třeba si lékaře vychovávat. Ze své praxe ale vím, že se to líp říká, jak uvádí do praxe. Zvlášť v situaci, kdy mívá lékař evidentně navrh, ať už profesionálně (z hlediska vědomostí) nebo lidsky (mám na mysli, že v momentě, kdy přicházím k lékaři obzvlášt s poměrně vážnou akutní potíží, je pozice lékař - pacient nerovnoprávná v tom smyslu, že pacient je ten, kdo má problém a potřebuje odbornou pomoc). Podle mě by bylo také vhodné, aby se přístupu lékaře k pacientovi věnovala obecně větší pozornost už při studiu medicíny na vysoké škole. V podstatě, aby vysoké školy vychovávaly lékaře k tomu, že pacient má právo na slušné zacházení a automaticky znát všechna pro i proti ohledně zvolené léčby, a ne tyto argumenty celkem neochotně sdělovat až po dotázání se.

Také se mi nelíbí praxe zdravotnického personálu obecně v tom smyslu, že jakmile zjistí, že daný pacient je lékař nebo zdravotník, vstřícný přístup a ochota všeho druhu se změní o 100% k lepšímu. Nehledě na to, že dochází k upřednostňování těchto pacientů v pořadí příjmů, sdělení nadstatndartních možností léčby a péče apod.