Pocity dětí

Možná tak tvých dětí.

Já myslím, že kdyby nám mohly děti říct, co si myslí, tak by řekly asi toto:


"Maminko, dělej co uznáš za vhodné, ale především se nauč mi naslouchat. Jsem sice malý, ale nejsem pitomec a dokážu ti jasně dát najevo, co se mi líbí a co mám rád a co naopak ne.
Tím, že mě budeš nutit dělat něco, co mě nebaví, to stejně nezměníš. Já se jen naučím tě poslouchat a nějak to přetrpím, ale nikdy se z toho můj koníček nestane. A to stejné platí i o jídle. Pokud mi něco nechutná, tak si můžu na tu chuť zvyknout, ale pokud si někdy budu moci vybrat, tak si to nikdy nevyberu.
Je mi zcela lhostejné, jestli si spolu čteme, díváme se na TV, nebo pouštíme klacíky po vodě, pro mě je důležité, že to děláme spolu a že nás to OBA těší.
A také si, maminko, uvědom, že pupeční šňůru nám přestřihli už v porodnici, takže mě nech se přiměřeně věku osamostatňovat a rozhodovat."