Milá maminko

Děkuji ti, že se mi snažíš naslouchat. Přestože ještě neumím mluvit, promlouvám k tobě jinými způsoby a ty jsi tak trpělivá, že se snažíš mi porozumět.
Díky tomu mi možná nedáváš k jídlu květák, který nemám rád. Vždyť to přece nevadí. Jsou i jiné druhy zeleniny, které mi naopak chutnají.
Mám rád skoro všechno jídlo, ale nejvíc mi chutná to, co máš na talíři ty, maminko. Ale to není pro mě dobré, protože je slané. Vyřešila jsi to tím, že si moje zdravé jídlo dáš k tomu svému na talíř a tak můžeme jíst společně z jednoho talířku. Neboj se, až budu trošku větší, tak budu chtít jíst sám ze svého vlastního talířku a vlastní lžící.
Jsem rád, že mě necháváš samostatně objevovat svět a jen zpovzdálí sleduješ, aby se mi nic nestalo, nebo abych nedělal něco pro mě nebezpečného. A kdykoliv se kvůli čemukoliv rozesmutním, přiskočíš ke mě a obejmeš mě, abys mě uklidnila.
Jsem také rád, že upřednostňuješ moji vlastní potřebu se pomazlit před tou svojí. Zatímco si hraju, trpělivě vyčkáváš. Jakmile mě hra omrzí a já pocítím touhu se mazlit a dám ti to najevo, vezmeš mě do náruče a vyhovíš mi.
Je mi jedno jaké používáš plíny, ale abych pravdu řekl, nejraději jsem úplně nahý. Nemůžu tomu odolat a proto se ti při přebalování snažím utéct. Jsem rád, že to chápeš a těším se, až bude léto. Dobře si pamatuju, že jsi mi slíbila, že v létě můžu být venku na zahrádce nahulatý.
Také se těším, že si spolu vyjedeme na kole na dětské hřiště, když v naší obci je tak zanedbané. Jen co mi koupíš tu novou sedačku na kolo. Vím, že už to nebude dlouho trvat. Zatím mi musí stačit capkat kolem lavičky na zahrádce.
Je mi úplně lhostejné, kam mě vezmeš na procházku, důležité je pro mě, aby sis se mnou cestou povídala a vysvětlovala mi, co vlastně kolem sebe vidím, abych se v kočárku nenudil. Víš dobře, že jsem se nedávno naučil chodit - zatím sice jen kolem něčeho - ale tato nová dovednost se mi tak líbí, že ji musím stále někde trénovat. Proto jsem rád, že se na procházce chvilku zastavíš a posedíš na lavičce, zatímco já obcházím kolem dokola kočárek i lavičku a objevuju další a další zajímavé věci, které doma nemáme.
Mám rád pravidelnost a sám od sebe ji víceméně dodržuju. Ale jsem rád, že nelpíš na jejím dodržování. Někdy je těch dojmů tolik, že se unavím i dříve než obvykle a musím jít spinkat. Někdy naopak se zase nemůžu od něčeho odtrhnout a spát se mi vůbec nechce. Jsem rád, že mě dáš spinkat tehdy, kdy já potřebuju, bez ohledu na to, jestli už je čas nebo není. Za to ti maminko usnu bez problému během pár minut ani mi nestačíš dozpívat celou písničku nebo dopovědět pohádku.
Mám rád nové dojmy, takže mi nevadí, když mě vezmeš do supermarketu, do ZOO nebo kamkoliv jinam. Je mi celkem jedno, kam to bude. Jen mi prosím buď nablízku, abych se cítil v bezpečí. Ale na druhou stranu, ani těch dojmů nesmí být moc najednou, proto jsem rád, že je to jen občas a většinu dní trávíme zcela normálním, pro tebe možná trošku nudným programem, doma, na zahrádce, nebo venku.
...

TO A JEŠTĚ MNOHO DALŠÍHO ŘÍKÁ MOJE 10-TI MĚSÍČNÍ MIMINKO MĚ. ALE TO VAŠE VÁM MOŽNÁ ŘÍKÁ NĚCO JINÉHO.
Důležité je, že jste vy i vaše dítě spokojení. Není třeba si dělat žádné násilí. Každá matka se přece snaží v rámci svých schopností a možností dělat pro děti to nejlepší.