Re: ...tak trosku z jineho sveta

magdo, taky mám podobnou kamarádku - naštěstí se to časem lepšilo, teď jsou holkám 3 roky, a docela si spolu i hrají. taky mi to bylo blbý naplno kamarádce říct - hele, tvoje dítě se chová strašně, mojí ubližuje, ničí nám věci, dělej s tím něco! tak jsem vždycky tomu dítěti říkala, když něco provádělo, "nedělej to a to klárce, když se nebudete k sobě hezky chovat (schválně množné číslo), tak se nebudeme moci navštěvovat". nebo "klárce se to nelíbí, bolí jí to, jestli to budeš dělat, nebude si s tebou chtít hrát". vždycky ale tak, aby to hlavně slyšela kamarádka. naštěstí jí to došlo, a začala se starat o to, co její dcera dělá, a řešit to, i když to není tak pohodlné, jako jen sedět a předstírat, že vše je ok. myslím, že tady jde vždy o pohodlnost, maminkám "vlkodlaků" se nic neděje, nemusí nic řešit - ať si to hlídají ti druzí, že... a je pravda, že jsem pak už řekla něco přímo i kamarádce, přece nenechám ubližovat svýmu dítěti.

jinak k článku - četla jsem kdysi něco podobného pro majitele pejsků (nebo domácích zvířátek?). tam mi to sedlo, ale tohle je moc:)