Naše zkušenost s americkou školou 1 : Systém školství

Měli jsme postupně možnost poznat zdejší metody výuky v "nulté" (Kindergarten), první, druhé a třetí třídě. Nejen to: doslova od prvního dne jsme mohli sledovat život školy jako celku a brzy se na něm i podílet.

Jak plyne z následujícího, učinili jsme zde zkušenost se školou neobyčejně dobrou . Není však výjimečná svými principy - ty používá shodně většina amerických škol. Podle našeho názoru je pouze velmi dobře zhodnocuje.

I. Systém školství

Základní a střední školy ve Spojených státech jsou veřejné ("public", ve významu 'obecní' spíše než veřejné, nikoli státní), soukromé ("private") a školy církví či náboženských komunit ("parochial").

1. Veřejné školy

Veřejné školy mají tři úrovně: "Elementary School" odpovídá prvnímu stupni základní školy (první až čtvrtá třída). Navíc je zde "Kindergarten" - nultý, přípravný ročník pro děti od pěti let. "Middle School" odpovídá druhému stupni - pátá až osmá třída. Následuje "High School", čtyřletá střední škola všeobecného typu, která na rozdíl od Čech není školou výběrovou, doplňuje však příslušné střední vzdělání a připravuje k vysokoškolskému studiu. Studenti, kteří nechtějí, či nemohou studovat na vysoké škole, mohou volit z různých praktických oborů státního školství.

Na rozdíl od evropského centralizovaného systému jsou americké školy v pravomoci místní samosprávy. Jejich nejvyšší autoritou není ministr školství, ale "výbor pro vzdělání" ( Board of Education ), výkonnou složkou pak úředník "superintendant" - profesí pedagog. Veřejná škola je zdarma a má ze zákona povinnost přijmout každé dítě, které bydlí v jejím obvodu ("school district"). Protože si každá obec či město platí své "public schools" ze svých daní, je jejich úroveň dána částkou, kterou obec může na vzdělání vyčlenit. Jsou tu i další souvislosti: významným zdrojem příjmů místní samosprávy je daň z nemovitostí, která se počítá jako určité procento z jejich hodnoty. Tato cena je skutečnou tržní cenou, je tedy velmi závislá i na místě (oblasti), kde se nemovitost nachází. Důležitým faktorem kvality obce či čtvrti je i úroveň místní školy. Zároveň pro každého Američana je koupě domu či bytu nejen opatřením příbytku, ale také investicí, proto je rozpočet a kvalita veřejných škol horkým tématem místní politiky i trhu s nemovitostmi. Navíc v USA vzdělání jednoznačně otevírá cestu k dobře placené práci a společenskému postavení. Přes kvalitní základní a střední školy pak vede cesta na prestižní univerzity.

Konkrétním příkladem mohou posloužit veřejné školy v našem okolí. Okres "Westchester County" ležící na sever od New York City je jakousi "lepší čtvrtí" ve své podstatě. Bydlí tu lidé středních a bohatších vrstev. Zde leží i Pleasantville, městečko se 7,5 tisíci obyvateli. Je to místo hezké, s pěknými domy, zelení, velmi čisté, se snadným vlakovým spojením do City, kam mnozí z obyvatel denně dojíždějí. Je to oblast dobrá a bezpečná. Stěhují se sem lidé, kteří mohou zaplatit poměrně vysoké částky za koupi domu i vysoké daně z nemovitostí. Směřují sem ovšem i lidé ne sice tak bohatí, avšak vzdělaní, kterým velice záleží na dobrém vzdělání jejich dětí. Školy v Pleasantville mají tedy všechny výhody. Do takové oblasti se - není divu - učitelé hlásí rádi: je tu záruka dobrých platů a po vzdělání toužících dětí i rodičů. A na straně druhé - škola si své pedagogy může vybrat v přísných konkursech, z mnoha uchazečů jen ty nejlepší. Místní školy jsou podle výsledků celostátních testů řazeny každoročně mezi první desítku v konkurenci téměř pěti set "public schools" v okrese Westchester.

Jak to vypadá v oblastech "horších", je pak též nasnadě: jsou zde sice nižší ceny pozemků, nemovitostí, nájmů bytů a nižší daně, oblast však nepřekypuje ani vzdělanými lidmi, ani výbornými učiteli. Pokud zde přece jen bydlí lidé vzdělaní, s vyššími příjmy, velmi si rozmyslí, zda mají posílat děti zadarmo do nekvalitní "public school" či investovat poměrně značné peníze do školy soukromé se zárukou dobrého vzdělání, případně se přestěhovat jinam.

2. Školy církevní a soukromé

Informace máme pouze zprostředkované. Ve zdejší oblasti jsou to obvykle školy katolické a židovské, okrajově jsme zaznamenali i existenci jiných soukromých škol typu montessori a waldorfská škola. Tento vzorek určitě ovšem neplatí pro celou Ameriku. Důvody, proč posílat dítě do soukromé školy, jsou dva: kvalitní vzdělání a konfesní vyhraněnost. Povinnost ze zákona přijmout jakékoliv dítě ovšem církevní či soukromá škola nemá, a proto si žáky vybírat může - opět ty nejlepší. Školné se platí poměrně vysoké, obvykle několik tisíc dolarů ročně na jedno dítě, na další sourozence bývá sleva. Obvyklá je školní uniforma ve střízlivých hezkých barvách. V posledních letech přebírají myšlenku školních uniforem i mnohé veřejné školy.