Stav českého porodnictví ve světle oficiálního výzkumu - 2. část

Způsoby tlumení bolesti, pití během porodu a fetální monitoring

Elektronický fetální monitoring se provádí kontinuálně ve 13% porodnicích. V ostatních porodnických zařízeních dávají přednost monitoringu intermitentnímu.

Masáž zad a břicha rodičky provádí nejčastěji ona sama za případné pomoci svého doprovodu. V polovině porodnic pomáhá také zdravotnický personál. Třetina porodníků však považuje své informace o tomto způsobu tlumení bolesti za nedostatečné a uvítala by školení.

Pití během porodu a epidurální anestezie bez zdravotní indikace - praxe, postoje porodníků a informovanost matek (v %)

Zdroje: STEM, Zdravé rodičovství – porodnice, porodníci, matky 2000

Aplikace bolest tlumících prostředků - praxe, postoj porodníků a informovanost matek  (v %)

Epiziotomie

Podstoupení epiziotomie uvedlo 77% dotázaných matek.

Celých 16% porodníků preferuje všeobecné provádění epiziotomie u rodiček za účelem prevence, ačkoliv WHO se k jejímu rutinnímu provádění staví negativně. Většina českých lékařů zastává názor, že k epiziotomii by se mělo přistoupit pouze v případě zjevného nebezpečí ruptury a 5% lékařů se snaží nástřih pokud možno neprovádět.

Rooming-in a kojení

Nepřetržitý kontakt matky s novorozencem je dle výzkumu v našich porodnicích běžnou záležitostí. Pouze 12% porodnic jej neumožňuje na všech pokojích, resp. praktikuje rooming-in částečný.

V 80% porodnic tvrdí, že dítě přikládají matce k prsu do půl hodiny po porodu, a zbývající pětina porodnic se hlásí k odevzdání dítěte do náručí matky do dvou hodin po porodu. 95% porodnic má tištěné materiály na podporu kojení. Pouze 3/4 porodnic však tyto materiály skutečně distribuují mezi všechny matky.

V našem souboru matek své dítě vůbec nekojilo 6% žen. Po 13 týdnech po porodu kojilo ještě 65% žen, zatímco po půl roce již jen 32% žen. Spokojenost s pomocí při zahájení kojení v porodnici má pozitivní efekt na plánovanou i skutečnou délku doby kojení.

Porod doma a ambulantní porod

Porody doma nemají mezi lékařskou veřejností příliš velkou podporu. S ambulantním porodem však souhlasí podobně jako v případě matek s dítětem do 1,5 roku celá polovina z nich. Při rozhodování o tom, ve které porodnici žena přivede na svět své dítě by bylo v případě možnosti výběru důležité, zda porodnice umožňuje ambulantní porod, pro celou pětinu bezdětných těhotných žen i matek.

Míra souhlasu s poskytováním ambulantního porodu a umožněním porodu doma za přítomnosti porodní asistentky nebo porodníka; míra důležitosti poskytování těchto způsobů porodu pro výběr porodnice (v %)

Vliv a funkce porodních asistentek

Postavení porodních asistentek je v naší zemi ovlivněno regionem. Zatímco v Čechách vedou porod spíše lékaři a porodní asistentky plní funkci jejich pomocnic, na Moravě vede častěji porod asistentka za přítomnosti lékaře, který jen dohlíží na průběh porodu. Přestože asistentky za přítomnosti lékařů vedou porody téměř stejně často jako sami lékaři, nenesou za svou práci podle výpovědí lékařů vždy plnou zodpovědnost, kterou má ze zákona porodník. Zhruba 15% lékařů postrádá jasné vymezení pravomocí porodních asistentek a domnívá se, že jejich samostatnost a zodpovědnost by měla být rozšířena. S případnou oprávněností porodních asistentek vést samostatně porod a přivolat lékaře pouze v případě komplikací či na poporodní prohlídku, souhlasí necelá polovina porodníků.

Závěrem

Výzkum poodhalil, které metody a porodnické pomůcky jsou v českém porodnictví dobře zavedené a které se naopak užívají spíše sporadicky. Dále naznačil, vůči kterým postupům a pomůckám vládne mezi odbornou i laickou veřejností spíše nedůvěra, a které, ač dosud neobvyklé, nejsou odmítané.

Ukázalo se, že mezi odbornou i laickou veřejností existují významné rozdíly v postojích k nemedikalizovaným způsobům vedení porodu. Podle názoru porodníků jsou přirozenému porodu nakloněny spíše porodní asistentky než lékaři. Z prvorodiček preferují přirozený porod spíše vzdělanější ženy.

Porodníci se rozcházejí v názorech na to, jaké aspekty českého porodnictví je potřeba vylepšovat především. Za nejdůležitější považují investice do vybavení porodnic moderním technickým zařízením a dále zlepšení přístupu zdravotníků k rodičkám. Za méně významné považují prosazování přirozených porodů a demedikalizaci porodů.

Výsledky výzkumu zpracovala Hana Hašková