Otcovské fejetony: Naše nominace

Tuhle mi jedna kolegyně vyprávěla, jak se s dcerou hádala o nominacích na nejlepší tuzemské filmy. Zatímco matka (46, úřednice) hájila "dojemné" Želary, dcera (19, budoucí filmová kritička) prohlásila, že je to "byznyskalkul pro Američany" a že není nad Nudu v Brně. Kdyby ty dvě měly vedle sebe ještě otce a manžela, zřejmě by promluvil o Pupendu a pak by třeba převedl řeč na jiné nominace a ocenění. Vzhledem k počtu anket a ceremoniálů není o témata pro podobné domácí debaty nouze.

To já si o amerických Oscarech, berlínských Zlatých medvědech, ani o Českých lvech s dcerami zatím nepopovídám. Jsou ve věku (4+2), kdy jejich divácký vkus se od toho akademického výrazně liší. Jak to bude za patnáct let? To nevím, ale prozradím, jak je to teď.

Znáte "Hafu Čiči"? Tak to je prosím první žhavý kandidát našich domácích nominací. Aby bylo jasno, tenhle název vymyslela mladší dcera Eliška, vaše děti budou tento snímek znát jako Povídání o pejskovi a kočičce. Velkou sledovanost má v poslední době také "Buab Buab". To je pro změnu Eliščina verze Boba a Bobka, králíků z klobouku. Favoritem číslo tři je "Fíf", nebo-li Maxipes Fík. Místo v nominačním balíčku má také "Mata Mata", což jsou příběhy dvou kutilů, kteří si říkají Pat a Mat. Karolínka pro ně má alternativní název "Ty dva blbouni", což slyšela od svého dědečka. Mezi pět nejoblíbenějších tuzemských kazet se propracoval také Krtek. Mimochodem se stejnými příběhy, které si pamatuji z dětství, s mámou a tátou jsme na ně chodili do kolínského kina Oko - sobotní promítání pro děti začínalo od patnácti hodin. Videopřehrávače měli v těch časech snad jen v Japonsku a v Americe. No nic - už jsme je dohnali, ale zase jsme poztráceli ty odpolední bijáčky. Pořád se něco mění a Krtek zůstává.

Jestli jste dočetli až sem, patrně mě zase budete mít za "konzervu", která svým dcerám pouští pouze totalitní dětskou tvorbu. Samé vykopávky! Jak se mi to mohlo stát? Že bych si chtěl vrátit vlastní dětství? I to je možné.

Stereotypy jsou však od toho, aby byly narušovány. U nás doma se tohle podařilo dvěma americkým filmům. Nominovanou dvojici v pomyslné kategorii zahraničních snímků tvoří Doba ledová s nepřekonatelnou veverkou a zelený zlobr Shrek - velmi legrační postavička, něco mezi hercem Miroslavem Táborským a bývalým premiérem Milošem Zemanem. Přestože oba filmy mají téměř celovečerní stopáž, Karolínka s Eliškou je sledují od začátku až do konce. Mám z toho radost a smekám před šikovnými tvůrci.

Před časem jsem se totiž obával, že vychovávám zástupkyně nové generace, která je schopná sledovat pouze klipy. Bál jsem se od chvíle, kdy mi Karolínka uprostřed nějaké večerníčkové pohádky řekla: "Táto, přepni to na reklamu". Divácký vývoj mé dcery jde naštěstí jiným směrem. Tedy - alespoň doufám.

Když jsem pro vás sestavoval tyhle domácí nominace, nešlo se vyhnout "osobnostem". V tomto případě se na mých dcerách podepsal televizní pořad Kouzelná školka a její někteří protagonisté. Eliška s Karolínkou bez hádání nominovaly dva muže: Michala Nesvadbu a Dědu Standu (Stanislava Zindulku). Kam zmizely ženy? Páni je snědli!

Tak to jsou nominace z našeho bytu. Teď jen čekám, že mi napíšete, jaké filmečky a filmy sledují vaše děti. Berte to jako "rodinný experiment". Sám jsem zvědav, co nám z toho nakonec vyleze.