To bylo pořád řečí, že se nikdo k ničemu nemá. Teď na mě koukají ze všech stran! Svět se zbláznil, říkal jsem si těch pár dnů, než jsem si zvyknul. Odvolávám! Svět se nezbláznil, to jen lidé dostávají rozum.
Dobře, že jste přišel zrovna dneska, pravila mladá paní v účtárně naší firmy a vyndala ze šuplíku razítko. Zítra už tady nebudu, řekla významně, udělala buch na tiskopis a podepsala se.
Když se odtáhla od stolu a vstala, pochopil jsem - tvar jejího břicha upozorňoval, že se blíží finále. Kancelář, papíry, razítka, odpovědnost za nějaké účtování, to všechno ztratilo na významu. Máte před sebou velký úkol, paní Jano, napadlo mě, ale nevyslovil jsem to. Však ona ví, tak proč ji poučovat. I poznámku, že v jejím zralém věku už bylo na čase, jsem si odpustil. Ona ví.
Přišel jsem do práce po dvoutýdenní dovolené a cestou z účtárny - v kabině výtahu - jsem potkal kolegyni, která mi na zdvořilostní dotaz "Co je nového?" odpověděla, že už jí je zase na zvracení. A protože to řekla jiným tónem, než jakým lidé o žaludečních potížích zpravidla informují, dovolil jsem si položit doplňující otázku, jestli náhodou není těhotná.
A je! Když všechno proběhne, jak má, na jaře příštího roku přivede na čerstvý vzduch české kotliny čtyřkilového kluka. Teda - tu váhu jsem jen tak plácnul, ale pohlavím jsem si docela jistý. Vycházím totiž z toho, že v posledních třech letech se čtyřem kolegům (lépe řečeno - jejich partnerkám) narodily dcery, zatímco jedina rodička v naší "dílně" se chlubí synem. Mimochodem kluka tipuji i další kolegyni, která si tu radostnou chvilku dopřeje snad začátkem prosince.
Kdybych se chtěl dál rozepisovat, musel bych ještě několik odstavců věnovat šesti dalším těhotným ženám z našeho firemního domu. Ale opakoval bych se. Spíš mi přijde zajímavé, že té nejmladší z devíti nastávajících maminek je 29 let, zatímco ta nejstarší bude za dva roky slavit čtyřicítku. Říkáte, co na tom? To jste nazorově blízko jednomu mému kamarádovi, který tvrdí, že těhotenství není o věku, ale o pocitech.
Přiznávám, že k podrobnému výzkumu pocitů celé devítky se asi nedostanu. Na to nemám drzost, ani odvahu. Mohu si dovolit mluvit pouze o těch dvou, které mi jsou díky pracovnímu zařazení nejblíž. Hlavní postřeh: jsou to naprosto jiné bytosti! Uvolněné, klidné, soustředěné na to podstatné. Pryč je jejich strach z rozkazů a nálad nadřízených. Ty jsou tak pohodové, že to možná ani nejsou ženy! Ne, neptám se jich na to, jen ve zkratce píšu, jaký z nich mám v posledních dnech dojem. A vím, že my muži nikdy nepochopíme, co se s ženami v těchto chvílích děje, jaký film se v nich odehrává.
A ještě jedna věc mě napadá, ta blízkost je natolik inspirativní, že bych se na této těhotenské vlně, která postihla moje (a doufám, že i jiné) pracoviště, klidně svezl a přispěl do statistik porodnosti. Rozum mi však napovídá jedno politické heslo, s nimž v úplně jiné souvislosti pracují křesťanští demokraté: třikrát - a dost! (To se mi teď náramně hodí.)
Nechť se tedy snaží ti druzí. Třeba někdo z vás?! Ze srdce vám tedy přeju, ať vše klapne, jak má.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.