Maminky mi někdy v ordinaci tvrdí, že jim dětští lékaři zakazují dotýkat se při omývání rodidel děvčátka rukou. Takovému nesmyslu se mi ani nechce věřit!
Každá žena by měla o své zevní pohlavní orgány pečovat a udržovat je v čistotě. Znamená to především často si je omývat. Pro takovouto hygienu je samozřejmě nejdůležitější tekoucí voda. Sprchování s ruční sprchou je rozhodně lepší než sedací koupele. Nestačí ale vnější pohlavní orgány jen „pokropit“ vodou – je nutné je skutečně omýt, tedy mechanicky napomoci tekoucí vodě, aby odplavila všechny nečistoty, hlavně ty zaschlé.
Pokud k tomu používáte žínku, je nezbytné ji po každém použití ručně přeprat, nechat uschnout a často ji vyměňovat. Běžně ovšem stačí vlastní ruka – dotýkat se svých vlastních rodidel rozhodně není nic neslušného či nepatřičného. Maminky mi někdy v ordinaci tvrdí, že jim dětští lékaři zakazují dotýkat se při omývání rodidel děvčátka rukou. Takovému nesmyslu se mi ani nechce věřit!
Běžná mýdla jsou zásaditá (alkalická) a to pro rodidla není vhodné. Zdravá pochva má prostředí velmi kyselé a tato kyselá reakce je přirozeným obranným mechanismem před vnikáním a rozmnožováním bakterií. Alkalické mýdlo tedy tuto schopnost rodidel ruší. Parfémovaná mýdla nejsou vhodná i proto, že mohou dráždit citlivou pokožku a sliznice.
Vhodný je naopak jakýkoli prostředek intimní hygieny, který má kyselou reakci, což se označuje tzv. pH – vhodné je pH 5,5. Na výrobcích je to uvedeno a některé se tak dokonce jmenují.
Spodní kalhotky by měly být zásadně bavlněné, nikoli ze syntetických materiálů. Dobře sají pot, ale také umožňují jeho odpařování. Bavlněné prádlo se také dá prát „na horko“. Pokud je perete v pračce, doporučuji přidat jeden máchací program navíc. Před použitím by měly být ještě přežehleny horkou žehličkou.
Prádlo z umělé hmoty toto vše nedovoluje – proto jejich nošení nedoporučuji. Dvojnásob to platí o ženě, která již měla kvasinkový výtok – spóry kvasinek se praním v 35o C a bez žehlení horkou žehličkou nezničí a jsou pak zdrojem opakovaného výskytu mykózy. Ale ať již nosíte kalhotky jakékoli, zásadně si je každý den vyměňujte.
V současné době se vžilo používání tzv. slipových vložek, které pohlcují tekutiny a pachové látky. Je to jistě velmi vhodný doplněk intimního oblečení, ale samozřejmě jen tehdy, když si je vyměňujete vždy, když jsou již nasáklé – rozhodně alespoň dvakrát za den! A ani používání slipových vložek neznamená, že by bylo možné nosit jedny kalhotky bez vyprání několik dní!
Také svrchní oděv je důležitý. Není asi náhodou, že móda pro ženy určila sukně a teprve ve 20. století se ujaly dlouhé kalhoty. Zejména jsou-li těsné a z neprodyšného materiálu (džíny, umělohmotné legíny), nejsou pro každodenní odívání dívek a žen vhodné. Často je takové oblékání jedinou příčinou opruzení zapařením i výtoku – říkáme tomu „džínová nemoc“. Děvčata to v ordinaci nerada slyší a těžko jim to vysvětluji, zvlášť když dívku doprovází maminka rovněž napasovaná do těsných džínů. Takové oblečení by mělo být oblečením pro velmi chladné počasí, některé sporty, práci na zahrádce, ale rozhodně by nemělo být hlavním oděvem ženy v žádném věku.
Za menstruace odtéká z dělohy krev s maličkými kousíčky odumírající děložní sliznice. Je to ideální živná půda pro bakterie, a proto je dobrá hygienická péče o rodidla za menstruace nesmírně důležitá.
Důležité je ovšem i zachycování menstruační krve. Dnes se různé firmy předhánějí v reklamách na své výrobky a zdůrazňují jejich přednosti. Patří mezi ně hlavně materiál, který způsobuje, že tekutý obsah je vložkou zachycován a vstřebávám jen jednosměrně a zanechává kůži rodidel prakticky suchou. Také křidélka, která vložku fixují, přispívají k menstruačnímu komfortu.
Další a snad ještě lepší možnost, jak jímat odtékající menstruační krev, představují poševní tampóny. Jsou vyrobeny z materiálů, které rovněž velmi dobře pohlcují krev a to ještě v pochvě, takže zevní rodidla nejsou vůbec potřísněna. Menstruační tampóny se vyrábějí v různých velikostech – jakou použít závisí na intenzitě krvácení. Menší velikost použije také dívka s neporušeným hymenem (panenskou blánou).
Při užívání vložek i tampónů ovšem platí, že se musí často vyměňovat – nejméně třikrát až čtyřikrát denně nebo častěji. Dívce, která prožívá své první menstruace, by měla maminka poradit.
Některé ženy si vyměňují vložku po každém močení. Je to jistě vhodné a asi i příjemné. Rozhodně to však není nutné u tampónu. Pochva je od močové trubice dostatečně oddělena a vzdálena, takže moč se do tampónu nedostane.
Mezi matkami, ale ani lékaři není jasno, zda může menstruační tampón používat i dívka, která je dosud pannou, především z obav, aby si používáním tampónů sama neporušila panenskou blánu.
V hymenu je přirozený otvor – pokud ne, je to vrozená vada, která by způsobila překážku odtoku menstruační krve. Tento otvor je u dospívajících dívek obvykle natolik prostupný, že umožňuje používání menstruačních tampónů bez rizika poranění. Jen vzácně je tento otvor tak úzký, že by to možné nebylo. Pro posouzení, zda dívka může používat tampón či nikoli, je tedy nutné přirozený otvor zhodnotit, třeba alespoň tak, že si dívka sama zkusí opatrně do pochvy sáhnout prstem. Musí ovšem také vycházet z průměru tampónu, a to nejen tampónu suchého, ale především nasáklého. Má-li dívka pochybnosti, měla by se poradit s lékařem či alespoň sestrou v gynekologické ambulanci.
Většina dívek tedy tampóny používat může, musí se tomu ovšem naučit. Je třeba se uvolnit a nezavádět tampón násilným tlakem. K tomu může napomoci pomalé nadechování při vtlačování tampónu. Tampón se lépe zavádí, když je menstruace silnější. Když dívka zavádí tampón poprvé v životě, měla by to dělat nejlépe druhý den menstruace.
K odstraňování je každý tampón opatřen šňůrkou, tahem za ni se z pochvy odstraní pohodlně a snadno.
Z knihy Jan Hořejší, Gynekologické problémy u děvčátek a dospívajících dívek, Grada, Praha 2003
Autor je přednostou Kliniky gynekologie dětí a dospívajících ve FN Motol v Praze.
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.