Výtok z dětských rodidel

Výtok je příznakem zánětlivého onemocnění pochvy a zevních rodidel (nikoli onemocněním samotným). Dalšími příznaky tohoto zánětu jsou zarudnutí – opruzení kůže zevních rodidel, ale i krajiny kolem konečníku a pálení nebo svědění. Výtok může mít různý charakter – nejčastější je hnisavý (žlutý, bělavě-smetanovitý nebo až do zelena), ale může být jen řídký, vodnatý, někdy zpěněný nebo naopak hustý až v podobě bílých vloček připomínajících tvaroh, někdy může být i zakrvavělý. Každý z nich je typický pro určitý druh zánětu, takže zkušený lékař již z pouhého vzhledu výtoku může určit jeho pravděpodobnou příčinu. Chce-li však mít jistotu, měl by vzorek výtoku odebrat a nechat vyšetřit v mikrobiologické laboratoři (tzv. kultivace), která určí nejen vyvolavatele zánětu, ale vytipuje i léky, které je nejlépe zvolit pro léčení (citlivost).

Mnohdy léčíme na základě zkušenosti jen podle vzhledu výtoku, ale poslat vzorek do laboratoře je vždy vhodné. Nezbytné je to zejména tam, kde se výtok vyskytuje opakovaně nebo přetrvává i po léčbě nebo kde je sdružen s jiným zánětem (např. se zánětem močových cest, s angínou nebo se zánětem horních cest dýchacích atd.).

Příčiny

Výtok (jako projev zánětu pochvy) u dospělé ženy vzniká nejčastěji v souvislosti s pohlavním životem. U dětí a panenských dospívajících dívek má nejčastější příčinu v chybách hygieny – nedostatečná čistota prádla, nedostatečné očištění nebo tzv. obrácená hygiena po stolici, sahání a škrábání v rodidlech, ale třeba i zavádění předmětů (cizích těles) do rodidel. Velmi častou cestu přenosu infekce představují také roupi.

Někdy se ale vyskytne výtok v souvislosti s jinými záněty – např. při angíně, zánětu středního ucha atd. Výtok může ovšem vzniknout i v důsledku pohlavního zneužívání dítěte – můžeme se setkat i s kapavkou!

Druhy výtoku jsou také závislé na období dívčího věku – tedy na tom, zda děvčátko ještě není či již je pod vlivem pohlavních hormonů – estrogenů: např. výtok kvasinkový (mykóza) nebo výtok působený bičenkou poševní (trichomoniáza) se v dětském bezhormonálním období obvykle nevyskytují a pokud ano, tak jen za určitých okolností a vypadají a projevují se jinak než u dospělé ženy. (To často nerespektují dětští lékaři nebo gynekologové bez zaměření na dětský věk a každý výtok považují nejprve za mykózu a ordinují nevhodně např. Canestenovou mast apod.)

Léčba

Výtok obvykle nemůžeme považovat za normální, musíme hledat a odstranit jeho příčinu (zlepšit osobní hygienu i hygienu prádla, vymýtit roupy, odnaučit dítě škrábat se v rodidlech apod.). Léčení výtoku je vždy a především lokální a místní. Dospělá žena si sama zavádí do pochvy léky v podobě poševních tablet, globulí, krémů apod. U děvčátek a panenských dívek se musí takové léčení přizpůsobit velikosti přirozeného otvoru v panenské bláně, proto vkládáme jen dětské poševní čípky s vhodným lékem. Vložení čípku by měl lékař nebo sestra nejprve mamince předvést a naučit ji, aby čípek zavedla do pochvy dítěte správně. Bez toho existuje riziko, že by čípek mohl být zaveden třeba do močové trubice – to jsem viděl už mnohokrát a vždy to způsobilo prudké podráždění a zánět močových cest! Dospívající dívka si obvykle může lék do pochvy zavádět sama, i ji by to však měla naučit zdravotní sestra.

Léčení výtoku podáváním antibiotik celkově není vhodné. Pokud jde o závažnější nebo sdruženou infekci, pak je nutné celkovou antibiotickou léčbu vždy doplnit také lokálním zaváděním čípků.

Autor je přednostou Kliniky gynekologie dětí a dospívajících ve FN Motol.