Matka negativní, otec pozitivní

Pro bližší porozumění těm, kteří se o to nikdy nezajímali, každý z nás má jednu z těchto krevních skupin: A, B, AB, 0 a jeden z těchto Rh faktorů: pozitivní, negativní. Takže můžete mít například A pozitivní, nebo A negativní. V případě, že máte pozitivní faktor, máte vyhráno. V případě, že máte negativní Rh faktor a k tomu, jako já, manžela s faktorem pozitivním, je to trošku horší.

Ještě před několika lety bylo pro takové páry první dítě v klidu, druhé - pokud to první mělo faktor po otci, už bylo rizikové a třetí se nedoporučovalo. Pokud totiž v těhotenství, nebo při porodu došlo ke smíšení krve matky s krví dítěte, vytvořily se matce v krvi tzv. protilátky. Malé chlupaté příšerky, které při kontaktu s krví pozitivního Rh faktoru začnou bojovat. Takže pokud první dítě mělo pozitivní faktor a druhé rovněž, tělo matky začalo s druhým dítětem v bříšku bojovat jako s nepřítelem - začalo napadat jeho červené krvinky. Takové situace mohly znamenat potrat, případně vážné zdravotní problémy miminka. Někdy se tyto případy řešili i krevní transfuzí dávanou nenarozenému dítěti.

Dnes stačí, když po porodu dostanete injekci, která zabrání tvorbě protilátek - odstraní z krevního oběhu matky případné červené krvinky dítěte a je vyhráno. Po půl roce jdete na kontrolní odběr a pokud by v krvi byly nalezeny protilátky, musíte být přeočkována. Pak se nemusíte bát zdravotních komplikací v případě dalšího těhotenství (pokud dítě zdědí faktor po otci).

Všemi těmito informacemi poučena, po porodu naočkována, začala jsem se po půl roce pídit, kdo mi udělá onen kontrolní odběr. Nejprve jsem zavolala na Krevní centrum. Tam mi řekli, že mi odběr udělají, ale že potřebuji průkazku, kde bude uvedena krevní skupina matky a otce, kterou mi dali v porodnici. Matně jsem začala vzpomínat, že moje sestra před třemi lety řešila stejný problém a co mi o tom vykládala. Zavolala jsem do porodnice a tam mi řekli, že už dávno (asi 3 roky) žádné průkazky nedávají, neboť existuje centrální evidence, ve které jsou požadované údaje uvedeny. Ať si se zprávou z porodnice zajdu k praktickému lékaři, ten že mi odběr provede. Vyrazila jsem tedy na gynekologii, neboť tam se zmiňovaná zpráva nacházela a s její kopií jsem zamířila k praktickému lékaři. Tam mi odběr odmítli provést s tím, že se s tím ještě nesetkali a že si mám zajít ke gynekologovi. U gynekologa jsem vše zopakovala sestřičce a získala žádanku, se kterou jsem o den později vyrazila do laboratoře naší polikliniky, kde mi během pěti minut vzali krev. Výsledky pošlou na gynekologii. Teď by mě ještě zajímalo, kde mne naočkují, pokud v mé krvi budou ony protilátky nalezeny.

Moje cesta za provedením krevního odběru začala v pondělí, v den kdy se mé sestře narodilo další miminko - holčička a skončila v pátek provedením odběru. Dva dny poté co byla mé sestře aplikována injekce na zabránění tvorby protilátek. Zároveň ji sestra poučila, že kontrolní odběr jí udělá gynekolog.

Závěrem - myslím, že každá žena by měla znát svou krevní skupinu a faktor a pokud je negativní, i faktor otce svých dětí. V porodnici na vás vychrlí spoustu informací a ne všechny si zapamatujete. Kdo si po půl roce vzpomene, že v porodnici dostal nějakou injekci a proč? A pokud tohle "zadrbete", neboť na kontrolní odběr vám žádná pozvánka nepřijde, musíte o něj požádat sama, může to znamenat riziko pro zdraví vašeho budoucího dítěte.