Tak už se konečně otoč!

Jako těhotná jsem s potěšením vnímala pohyby miminka v bříšku a bavilo mě podle jeho šťouchanců odhadovat, v jaké poloze asi zrovna je. Někdy kolem 33. týdne se syn usadil vodorovně. Na pravé straně bříška se zřetelně rýsovala jeho hlavička a na levé jsem snadno nahmatala zadeček. Říkala jsem si, že má ještě spoustu času otočit se hezky hlavičkou dolů, jako většina "spořádaných" miminek, ale týdny plynuly a nic nenasvědčovalo tomu, že by se prcek chystal změnit polohu. Má nervozita vzrůstala každým dnem. Bylo mi jasné, že pokud děťátko v této pozici zůstane, císařskému řezu se nevyhnu. Každou radu, jak mimi přimět k otočení, jsem byla ochotná vyvážit zlatem, ale moc se mi jich nedostávalo. Syn mě napínal až do konce 38. týdne, kdy jsem jednou ráno zjistila, že mé břicho má konečně trochu normální tvar. Kontrolní ultrazvuk potvrdil, že je chlapeček hlavou dolů, a už tak naštěstí zůstal.

Ze statistik vyplývá, že náš syn patří mezi dvě třetiny dětí, které ve 32. týdnu těhotenství zaujímají jinou polohu než podélnou s naléhající hlavičkou, a přesto se do termínu porodu samy stihnou otočit. Asi nejdůležitější rada pro všechny těhulky v této situaci tedy zní:

Nepropadejte panice, nenervujte se a věřte přírodě i svému děťátku! Je velmi pravděpodobné, že nakonec správnou polohu samo zaujme.

Otočit se může do poslední chvíle

Důvodem, proč se plod v matčině děloze otáčí na hlavičku, je zřejmě její hmotnost. Hlava je gravitací tažena dolů, a jakmile začnou "poslíčky", zafixuje se do pánve a plod většinou v této poloze zůstane až do konce těhotenství. Dochází k tomu přibližně do 32. týdne gravidity, ale některé děti s otáčením vůbec nespěchají a nechávají si ho až na poslední chvíli. Takovou zkušenost měla i naše čtenářka Markéta Součková: "Dcera byla celý poslední měsíc v bříšku uložená šikmo se zadečkem směřujícím dolů. Já sama jsem menší postavy a štíhlá, proto se zdálo nepravděpodobné, že by se ještě otočila. Byla jsem smířená s tím, že přijde na svět císařským řezem, který mi lékaři v porodnici naplánovali na středu 3. června, tedy 4 dny před předpokládaným termínem porodu. Po všech vyšetřeních jsem už ležela připravená na sále, když se mi najednou mohutně zavlnilo břicho, až jsem vyjekla, jak to bylo nepříjemné. Dcera, jako by tušila, co se chystá, doslova v hodině dvanácté změnila názor a otočila se do správné pozice. Narodila se přirozenou cestou o dva dny později a je to naše šikulka a velké štěstíčko."

Jak můžete děťátku s otáčením pomoci?

Ne každá nastávající maminka se dokáže tak snadno jako Markéta smířit s možností císařského řezu, případně porodu koncem pánevním. Většina touží udělat vše pro to, aby drobečkovi, který si "postavil hlavu", pomohla postavit se na hlavu. "Zaručených" lidových metod je celá řada. Většinou z nich přinejmenším není co zkazit, tak pokud vás nečinnost ubíjí a potřebujete aspoň NĚCO dělat, můžete zkusit některou z následujících "babských" rad.

Cvičení

Cvičení je patrně nejrozšířenější laickou metodou pro otočení miminka. Nejčastěji se doporučují tyto cviky:

• Klekněte si na kolena s mírně roztaženýma nohama, aby mělo bříško dost místa, a opřete se o dlaně. Prověste dolů páteř (prohněte se tak, abyste měla hýždě výš než bedra) a podle chuti v této poloze setrvejte. Můžete se také spustit hrudníkem až na podložku a ruce si dát podél těla.
• S plným žaludkem, a pokud možno i s plným močovým měchýřem, si lehněte na záda. Pokrčte nohy v kolenou a podložte si pánev tak, aby byla přibližně 30 cm nad podložkou. Vydržte tak asi 5 až 10 minut, pak se překulte do kleku a opřete se o ruce. Tento postup opakujte 3× denně. V první fázi cviku se může stát, že se vám bude hůř dýchat kvůli tomu, jak se děloha s plodem tlačí na plíce. Cvičení v takové situaci přerušte a v kleku, opřená o ruce, se dostatečně vydýchejte.
  Pokud cítíte, že se dítě otočilo, udělejte dřep s široce rozkročenýma nohama, aby hlavička děťátka sestoupila co nejníže.
• Alternativou k předcházejícímu cviku je tzv. indický most. Výchozí poloha je při něm stejná, jen pánev nemáte podloženou, ale držíte ji zvednutou vlastní silou.

Svíčka ve vodě

Pokud chodíte plavat a jste odvážná a sportovně založená, můžete chvíli dělat v bazénu stojky. Pro jistotu se ale předem zeptejte svého lékaře, jestli je to právě ve vašem případě dobrý nápad.

Svícení

Některé lidové teorie tvrdí, že miminko je možné navést do správné polohy pomocí světla baterky přiložené na bříško. Pomalu svítilnou pohybujte směrem žádoucího otočení (pokud dokážete rozpoznat polohu, v jaké se plod nachází) a doufejte, že prcek dostane chuť světlo následovat.

Zvuky

Když ho nezláká světlo, možná zatouží poslechnout si příjemnou relaxační nebo vážnou (říká se, že ideálně Mozartovu) hudbu. Nad stydkou kost si přiložte sluchátka s vybranou skladbou. Zaujme malé natolik, že se za ní otočí? Pokud ne, zkuste pravý opak - vyrušit ho nepříjemnými zvuky. Do míst pod žebry, kde má mimi hlavičku, nasměrujte nějaký zdroj nepříjemného zvuku (např. kuchyňský spotřebič nebo opravdu "ostrou" hudbu). Teoreticky by se děťátko mohlo snažit vyhnout hluku a otočit se od něj pryč.

Akupunktura a akupresura

Akupunktura i akupresura pracují na principu dráždění přesně stanovených míst na povrchu těla. Pro otočení plodu do správné polohy se doporučuje každý den aktivovat body B 67 a LIV 3. Bez konzultace se zkušeným akupunkturistou (nejlépe s lékařským vzděláním) se ale v tomto případě neobejdete.

Moxování

Moxování, stejně jako akupunktura a akupresura, využívá určité body na těle, které aktivuje přikládáním hořící pelyňkové "cigarety". I v tomto případě je potřeba vyhledat příslušného odborníka.

Homeopatika

Nepřímou pomoc nabízejí i homeopati, kteří pomocí homeopatik podpoří aktivaci dělohy a dítěte. To může být impulsem k otočení plodu.

Domlouvání a imaginace

Snad nejjednodušší metoda ze všech. Prostě si s děťátkem v duchu nebo nahlas povídejte. Vysvětlujte mu, že narodit se musí hlavičkou napřed a že je moc důležité, aby se otočilo. Představujte si, jak se v bříšku otáčí a jaké to bude, až bude spočívat hlavou dole, tak jak má.

Uvedené metody můžete praktikovat přibližně od 32. týdne těhotenství. Jejich účinnost je podle odborníků sporná, ale určitě se sama setkáte s maminkami, které jsou přesvědčeny o tom, že "to funguje".

Cvičíte, moxujete a přemlouváte ho už několik týdnů, a drobeček přesto v bříšku dělá všechno možné, jen se nehodlá usadit hlavou dolů? Nezoufejte, máte ještě další možnost. Tou je manuální obrat děťátka lékařem.

Manuální obrat zevními hmaty

Manuální obrat je považován za jedinou skutečně účinnou možnost, jak plod v děloze dostat do podélné polohy záhlavím. Přestože jde o neinvazivní výkon, řadí se mezi porodnické operace. Technika otočení dítka přes břišní stěnu matky byla známa už starým Aztékům. V současné době nastává jakási renesance této praktiky, a to zejména díky možnosti monitorovat po celou dobu výkonu stav a kondici plodu i matky a použít medikamenty, které tlumí děložní činnost.

Obrat zevními hmaty se neprovádí na všech porodnických pracovištích, ale jen tam, kde pracuje lékař, který má s metodou dostatek zkušeností - například ze zahraničních stáží.

Kdy je možné obrat zkusit?

Obrat zevními hmaty (dále jen OZH) se provádí obvykle mezi 35. a 38. týdnem těhotenství, kdy není plod příliš velký. Než se pro tento zákrok lékař rozhodne, bude hodnotit pohyblivost plodu, množství plodové vody, celistvost vaku blan, pánevní rozměry a uložení placenty. Těhotná zároveň nesmí mít děložní stahy a příliš silnou břišní stěnu, která by znemožňovala uchopení plodu.

Jak manuální obrat probíhá?

OZH se provádí za jednodenní hospitalizace. Před výkonem dostane těhotná žena infuzi s tokolytikem (preparátem tlumícím děložní činnost). Při vlastním otáčení jsou přítomni dva lékaři a obvykle i zdravotní sestra. Lékaři nejprve ultrazvukem ověří uložení plodu v děloze a kardiotokograficky zkontrolují srdeční činnost plodu a aktivitu dělohy. Nastávající maminka leží na zádech s nohama mírně pokrčenýma v kolenou a je stále napojena na infuzi. Porodník stojí nebo sedí po jejím boku a přiloží jí obě ruce na břicho tak, že jedna ruka je na záhlaví plodu a druhá na jeho zadečku. Pokud je břišní stěna i svalovina dělohy uvolněná, začne porodník mírným tlakem dlaně přesouvat hlavičku plodu dolů, směrem k pánevnímu vchodu. Druhou dlaní lehce tlačí zadeček plodu vzhůru směrem k hrudníku těhotné. Směr otáčení je dán vzájemnou polohou osy těla dítěte a matky. Další lékař průběžně kontroluje ultrazvukem stav plodu.

Celý výkon by neměl přesáhnout tři minuty. Po jeho ukončení je proveden 30minutový kardiotokografický záznam srdeční akce plodu. Ženám s Rh negativní krevní skupinou je preventivně podán preparát k zabránění tvorbě protilátek proti červeným krvinkám plodu.

Když se děťátko nepodaří otočit ani zevními hmaty, je pravděpodobné, že existuje nějaká objektivní příčina, která mu v tom brání. Může jít například o dosud neodhalenou vrozenou vadu dělohy, příliš krátký pupečník apod.

Možné komplikace

Ve zcela výjimečném případě může následkem zevní manipulace s plodem dojít k odloučení části placenty nebo ke změnám srdeční akce plodu. Obrat zevními hmaty se proto provádí v porodnici tak, aby bylo možné v případě potřeby okamžitě udělat císařský řez. Urgentní sekcí ale skončilo na celém světě méně než jedno procento všech případů.

Úspěšnost metody

Úspěšnost OZH závisí na zkušenosti lékaře, množství plodové vody, na naléhání plodu i jeho poloze (pokud byl koncem pánevním, nemá tendenci vracet se zpět do původní pozice) a také na tom, o kolikáté těhotenství ženy jde. U vícerodiček se udává až 80procentní úspěšnost, obecně je ale rozpětí podle různých zdrojů poměrně široké - od 40 do 85 %.

Porod koncem pánevním

Pokud se stejně jako v Andreině případě nepodaří miminko do porodu otočit a naléhá koncem pánevním, připadá v úvahu buď vaginální porod koncem pánevním napřed, nebo císařský řez. Porod koncem pánevním je sice fyziologický, ale nese s sebou zvýšené riziko. Hlavní nebezpečí představuje fakt, že se hlavička jako největší část plodu rodí poslední. Dalším faktorem je, že zadeček plodu je poměrně měkký a hůře rozšiřuje měkké porodní cesty. Podle doporučení České perinatologické společnosti se mezi vaginálním porodem a sekcí volí hlavně na základě odhadu hmotnosti plodu. Při předpokládané váze plodu nad 3,5 kg u prvorodičky nebo 3,6 kg u vícerodičky je vhodnější vést porod císařským řezem. V současné době je v ČR 90 % všech porodů koncem pánevním provedeno císařským řezem.

Článek je z dubnového čísla časopisu MÁMA a já. Obsah čísla najdete zde.

Objednejte si v průběhu dubna 2010 předplatné časopisu MÁMA a já na jeden rok a získejte automaticky dáreček - praktickou pomůcku nejen pro období lezení, chrániče na kolena Farlin v hodnotě 168 Kč.