dá se to zvládnout...?

Oceňuju optimismus autorky článku a zároveň supermatky. Na druhou stranu musím podotknout, že pokud někdo bydlí na samotě u lesa, odkud se bez vozidla vypadnout nedá a nemá k dispozici ani žádnou "hlídací babičku" (sousedku, psa...) tak je mu (jí) touha po vzdělání akorát tak spouštěčem k depresi.
Rozhodně bych matky plošně nehecovala planými agitkami, za každých okolností se to prostě hrotit nedá a všechno si žádá svůj čas - hlavně naše děti. A vlastně všechno je nakonec o prioritách.
Naštěstí se dá vystudovat i později - je tu program celoživotního vzdělávání!