20.6.2004 21:22:30 pavla
Re: Porod je drama
samozrejme, je dobrovolne.
SRN: očkování dětí i dospělých vč. profesních pracovníků je dobrovolné (tj. podmíněné souhlasem rodiče v případě dětí), mladiství od 16 let mohou sami vyjádřit souhlas či nesouhlas s očkováním. Lékaři, instituce, zaměstnavatelé jsou povinni očkování nabízet. Každý rok je vydán doporučený očkovací kalendář (Institut Roberta Kocha), kdy nemocenské pojišťovny musejí hradit rutinní očkování dětí i dospělých. Je uzákoněn precizní systém povinných hlášení o výskytu závaž. infekč. nemocí, ale i nežádoucích účinků očkování (to se týká např. i kapitánů námořnictva aj.). Lze se domáhat finanč. odškodnění při nežádoucích účincích očkování. Zemské zdravotní úřady a zemské vlády mají určitá zákonná zmocnění k rychlé akceschopnosti při hrozbě epidemie (viz poznámky: např. zákon o ochraně před infekčními nemocemi).
Rakousko: z oficiál. informací spolk. ministerstva sociál. zabezpečení vyplývá dobrovolné očkování dětí a dospělých, vč. definice u profesních pracovníků ve zdravotnictví - jejich "morálním závazkem" je podrobit se očkování zejména v provozech více rizikových pro jejich zdraví i zdraví klientů různých ústavů. Mladiství mohou od 14 let poskytnout či odmítnout souhlas s očkováním. Každoročně je vyhlašován úředně schválený očkovací kalendář pro děti a dospělé doporučených rutinních a dalších vhodných typů očkování (opět ve spolupráci s národním expertním orgánem), pojišťovny jsou opět vázány povinností hradit alespoň minimální sérii očkování.
Švýcarsko: Z informací na internetu spolk. ministerstva vnitra (odboru pro zdravotnictví) vyplývá dobrovolné očkování dětí. Spolk. vláda každý rok organizuje s kantony informační kampaň vůči rodičům, kteří mají "zvážit své důležité rozhodnutí" ve vztahu ke zdraví jejich dětí.
Norsko: ministerstvo zdravotnictví na dotaz potvrdilo, že očkování dětí je výlučně dobrovolné, příslušné regionál. úřady jsou vázány povinností každý rok očkování nabízet, a zejména při výskytu závaž. infekč. nemocí v lokalitách znovu nabídnout jedincům možnost očkování zdarma. Speciální kampaně či "oslovování" a "nabízení" se zaměřuje na rizikovější skupiny občanů a rodin. Systém dobrovolnosti však i zde vždy provázejí důmyslná opatření - systém hlášení, monitoringu, ověřování výskytu rizik.
Švédsko: opět systém dobrovolného očkování. Stát zajišťuje vysvětlovací kampaň ohledně úředně doporučených očkování hrazených z veřej. zdrojů. Občané dostávají kvalitní přehledy o výskytu závaž. infekč. nemocí doma i v zahraničí, s rozborem šancí a rizik. Regionál. či lokál. úřady speciálně nabízejí očkování jedincům, kteří se dostali přímo do kontaktu s nemocným. Apeluje se na "mravní ohleduplnost" vůči neočkovaným jedincům a na "vlastní ochranu" před riziky ze zahraničí.
Holandsko: Úřad pro ochranu veřejného zdraví, resp. pracoviště pro problematiku očkování, potvrdil, že očkování je dobrovolné, ač je hrazeno z veřej. prostředků.
Belgie: Úřad pro ochranu veřej. zdraví uvedl, že v této zemi je povinné pouze očkování proti poliomyelitis, s možností výjimek pro zdravotní či náboženské důvody.
Francie: zatím jsem ze dvou zdrojů získala rozdílné informace (bez ověření závazných předpisů nelze nic jednoznačně tvrdit). Zástupce úřadu pro ochranu veřej. zdraví uvedl, že existují čtyři druhy očkování dětí jako povinné (tbc, polio., tetanus a difterie), dalších sedm očkování je doporučeno a hrazeno z veřej. prostředků. Vždy jsou možné výjimky zejména ze zdravotních důvodů (ty bývají obecně v zahraničí vč. Francie pojaty velmi široce a detailně). Zmíněný zástupce národního úřadu rovněž uvedl, že se ve Francii právě začalo diskutovat o zrušení povinného očkování. Ovšem na internetu ministerstva zdravotnictví Francie je zveřejněn očkovací kalendář, a zdá se, že ve skutečnosti je povinných druhů očkování méně (možná jen u tbc).
V. Británie: V r. 1853 vznikl zákon o povinném očkování dětí proti neštovicím, ale poté v r. 1898 nový zákon k očkování zavedl pojem "právo svědomí" pro možnost odmítnout očkování. Informační servis ministerstva zdravotnictví a Národní zdravotní služby uvádějí, že rodiče mohou svobodně zvolit, zda dítě nechají očkovat (zdarma), dále si mohou vybírat různé kombinace očkování (úředně schválené varianty jak termínů očkování, tak jejich druhů či i typy očk. látek). Opět stát zajišťuje širokou informovanost občanů, vč. veřejné diskuse a výzkumů ohledně nežádoucích reakcí.
Španělsko: z internetu ministerstva zdravotnictví vyplývá, že v dohodě s národ. orgánem byl přijat kalendář doporučených očkování (opřený o doporučení WHO apod.). Země má důmyslný systém sledování výskytu onemocnění, informování obyvatelstva, plán "eradikace" na základě zkvalitněného informování a kontroly.
Itálie: internet ministerstva zdravotnictví v Římě obsahuje obrovský počet předpisů, z části z nich se podařilo ověřit, že jde spíše o dobrovolné očkování. "Povinnost" se vyskytuje například v té souvislosti, že dítě do věku 5 let, pokud se dostalo do přímého kontaktu s nemocnou osobou, by se mělo povinně podrobit očkování proti tbc.
USA: Federální vláda zajišťuje finančně imunizační programy i finanč. odškodnění při nežádoucích reakcích na očkování. Obecně platí pravidlo, že k očkování dítěte poskytuje informovaný souhlas rodič. Při nástupu do školy se vyžaduje předložení důkazu o očkování proti dvěma nemocem (spalničky a zarděnky), přitom však Centrum pro kontrolu onemocnění vydává seznam vhodných očkování jen jako doporučené typy. Závaznost mohou stanovit jednotl. americ. státy, ale vždy stanovují i výjimky: rodič může žádat výjimku z očkování pro náboženské, filozofické nebo osobní přesvědčení, dále se lze odvolat na lékařem potvrzené zdravotní důvody. Lze rovněž absolvovat test pro ověření míry imunity (při určité míře se jedinec nemusí nechat očkovat). Zdravotní důvody - výjimku z očkování musejí uznat všechny státy podle federál. pravidel. Dále všechny americ. státy uznávají výjimku z náboženských důvodů. Kolem poloviny států uznává výjimky z filozofického či osobního přesvědčení. Některé školy, zřejmě soukromé, mohou činit problémy neočkovanému dítěti při vstupu, ovšem soudy uznávají výše uvedené výjimky z očkování.
Odpovědět