Re: Je to úplně normální

Milá Lucko, jako bych se viděla v sedmnácti, když má máma mýma sedmnáctiletýma očima trapčila s pracnama a úklidem, zatímco já jsem chtěla pít punč s "nejinteligentnějším krasavcem" pod sluncem, jak to bylo doma těsný a divný, uprděný. No a vidíš, zatímco jsem s ním pak strávila mnoho Vánoc, některý i hezký, tak ten původní malinkej domov, kde se šetřilo elektřinou zrovna jako u vás, vzal čas. Táta umřel, prarodiče taky, chalupa se prodala a já občas slzu zamáčknu, když vím, že už mě nikdy nebude matka rozmlouvat kuchařský pokusy v tý kuchyňce 3x3 metry s ohledem na spotřebu a účel.
A když si moje sedmnástiletá dceruna postavila hlavu, že odjede za mužem svým snů, nepustila jsem ji, právě proto, že jsem věděla, že rodina je něco, co stojí za to vydržet, protože je to diamant na dně, i když někdy není vidět:)
Přeji ti mnoho krásných Vánoc.