Re: Na prijmu...?

U nás to funguje tak ,že když syn odchází na rande sama se ho zeptám jestli má mobil.Pokud ne vrátím ho a požádám ho ,aby si ho vzal ne ,protože ho chci kontrolovat,ale proto kdyby se mu stala nějaká nepředvídatelná věc nebo se jen dobře bavil a nemohl se dostat domů včas.Požádám ho při odchodu,aby byl tak laskaví a dal mě o tom vědět a zbytečně mě neděsil.Je mu teprve sedmnáct a pochopil to velmi rychle nebere to jako kontrolu,ale jako prostředek pro uklidnění své hysterické matky, která se o něj bojí.Minulí týden jsme jeli s manželem od známých domu měli jsme domluvené se synem ,že přijedeme o kolo šesté hodiny.Bohužel jsme nestíhali ,tak jsem synovi o půl sedmé volala ,že se zdržíme.Můj syn s úlevou do telefonu přiznal, že je rád ,že voláme, protože už začal být nervózní co se děje jestli se nám něco nestalo.Pamatuji si ,že když jsem byla mladá tak jsem se našim postarala o pár bezesných nocí teď už chápu,že tu noc zestárli o par let.My máme úžasného pomocníka ,mobil diky němu a diky ochotě syna informovat mě o změně plánu jsem nemusela být vzhůru ani jednu hodinu na víc.Je to všechno o přístupu k milované osobě.Synovi věřím,myslím ,že jen tak blbost neudělá,ale dnešní době, už tak ne.