Já a poporodní deprese? ...původně pro mě věc velmi neznámá
Poporodní depka?Před porodem pro mě věc velmi se netýkající, až přímo z říše divnosnů...(byla jsem spíše ranařka,problémy házející lopatou za hlavu).Pak najednou přišel dlouhý-třídenní porod.Tím ovšem jen vše začalo. V kostce... druhý den po porodu se u mého syna projevila těžká poporodní žloutenka,pomalu nic mi neřekli a vzali syna pod lampu,následovalo mnoho odběrů krve(pro mě šok,jak měl rozpíchané nožičky a pak už i ručičky),nepříjemný personál dětských sester,které nechávaly kluka plakat,přestože pod lampou byl jediný.Problémy s kojením,děti se žlotenkou jsou spavé,unavené a mě příroda sice vybavila prsiskama,ale s plochými bradavkami.I s tím jsem se poprala s pomocí kojícího kloboučku.V nemocnici jsem toho moc nenaspala,spolurodička šíleně chrápala,já se bála o malého,kterého jsem přes zeď slyšela, jak často plakal... samozřejmě jsem za ním šla v jakoukoliv hodinu a spánek si strhla.Po návratu domů nastala krize druhý den.Vyčerpaná,unavená,nevyspaná,vystrachovaná se řvoucím miminkem-dnes už vím, že byl nejspíš pořád hladový.Spíš jsem si nevěděla pomoct sama se sebou,o našeho chlapečka jsem se starala,seč to šlo.Musím předeslat,že můj muž mi byl obrovskou oporou a pomocníkem."Trochu" jsem se sesypala tedy druhý den, třetí už přijela moje tchyňka.I s její velkou pomocí jsme vše zvládli a přestáli. Pak na víkend dorazil švagr,taky pomohl,pak na další dny můj tatínek.Díky obětavosti a velké pomoci z rodiny jsem poporodní šok ustála.Zřejmě jsem neměla rozsáhlejší postižení psychiky,jelikož včasná pomoc rodiny padla na úrodnou půdu. Pokud by však bylo potřeba,říkala jsem maželovi,že bych se nebránila i odborné pomoci (ovšem jak jsem tak pročítala jiné články, už si nejsem zcela jistá,zda bych odbornou pomoc v podobě hospitalizace vyhledala... člověk vždycky může narazit na blba, který to ještě může zhoršit).Zřejmě bych volila cestu ambulatního léčení. Všem maminkám přeji, aby náročné období po návratu z porodnice zvládly a nebály se říct o pomoc,pokud nemůže někdo z rodiny,tak se nebojte oslovit přátelé či kamarády. Pokud ti lidé mají selský rozum, neodsoudí vás a pomohou.
Odpovědět