Nemocnicni rezim

Zdravim vsechny depresivni:))
Jsem osoba flegmatickeho zalozeni, vetsinou me jen tak nic nerozhodi.
Na miminko jsem se moc tesila, i po porodu jsem v tomhle smyslu nikdy nezpochybovala. Co me ale naprosto dostalo, a kvuli cemu jsem v porodnici dokonce i brecela az jsem se sama nepoznavala byl nemocnicni rezim, a pocit, ze se odchodu domu - kde se budu venovat "jen" miminku a konecne si tak odpocinu- snad nedockam! Ronila jsem slzy jako krokodyl.
Uz behem tehotenstvi se mi trochu obratil rezim - mala zacinala pravidelne kolem 1h v noci intenzivne kopat, coz v pokrocilem stadiu uz pekne bolelo a moc mi pritom neslo spat. Nekdy takto trenovala do 4h, nekdy az do 6h, kdy se mi konecne podarilo usnout. Trpela jsem tedy teh. nespavosti, coz ale nebylo nic tragickeho, jelikoz jsem se mohla bez problemu dospat dopoledne.
Pred porodem jsem byla znacne nervozni (bala jsem se), nevyspala, dalsi probdela noc byl porod, a ani potom jsem se nevyspala. A miminko na tom melo minimalni podil ( bylo to to nejmensi, co by mi cinilo problemy).
Ani po porodu jsem se vubec nevyspala. 1.noc mi vubec neslo spat ( pry je to jev casty, zpusobeny hormonalnimi zmenami). A kdyz jsem az k ranu zacala konecne usinat, zacal nemocnicni kolotoc: prisla sestricka s teplomerem, prisla sestricka zmerit tlak, prisla sestricka s leky, prisla sestricka zeptat se na zmerenou teplotu, prisla dietni sestra s vyberem jidel na pristi den (at si clovek vybral cokoliv, vyslo to celkem nastejno), prisly sestricky se snidani, prisly posbirat nadobi po snidani, prisly s cistym pradlem ( i pri tom museli cloveka vzbudit), pak nasledovala gynekologicka vizita, pak pediatricka vizita, pak mi prisly sestry mackat prsa a presvedcit se o laktaci.... vse presne tak v pulhodinovych intervalech, kdy clovek tak tak znovu zacal usinat. To uz se ovsem den prehoupl v poledne. A kdyz me na zaver probudila a uklizecka, to uz jsem i ja, naprosto nekonfliktni clovek mela desnou chut na vsechny mezi dvermi zarvat: " Jdete vsichni do p...." :)))
A takhle to slo nekolik dni.
Nemohla jsem se dockat, az se konecne doma v klidu vyspim, a budu vstavat "pouze" ke kojeni miminka. Nevim, jestli to bylo zpusobeno tim, ze jsem si platila nadstandart, ale domu me pustili az 6.den po porodu (den porodu = nulty den), ackoliv mimco i ja jsme byli naprosto v poradku, a ja se jiz po 2dnech ptala, kdy me pusti domu. Po 4 dnech ze mimcu prestala ubyvat vaha, krivka sla nahoru, ja kojila, proste nebyl duvod nas tam dal zdrzovat
Na vine byla nejmenovana pediatricka ( dokonce prim.), ktera nas proste NAHODOU zapomnela napsat na propusteni. Kdyz jsem za ni prisla situaci prohovorit, me neustale odbyvala ( jednou rekla, ze velke davky kojim teprve den; podruhe ze jeste nejsou hotove screeningy - to mi uz vylozene lhala do oci, uz vse bylo provedeno). Na otazku, proc tak pospicham domu jsem ji popravde odpovedela, ze mi proste vadi ranni vizity. Ona si to vztahla na sebe, jako ze mi vadi jejich pediatricke vizity - a nadale se se mnou nechtela bavit!!! Jeste se me eptala, proc teda dite nedam k sestram a nevyspim sem kdyz si chci odpocinout ( co na to rict: mimco a vstavani k nemu bylo opravdu to nejmensi, to mi vubec nevadilo). Proste naprosto nepochopila, co mi nevyhovuje, a ze nemocnicni rezim vubec neni nastaven tak, aby vyhovoval potrebam pacientu ( a ti si mohli odpocinout), ale vyhovuji predevsim potrebam lekaru a zdrav. personalu, na ukor nekdy az zbytecne buzerace pacientu.
A ja si pomalu zacala pripadat jak ve vezeni, vojensky rezim, nevyspani, atd. atd. Nevyspani a unava se stupnovalo, a ja brecela v pokoji jak mala, ze se snad toho jit domu nedockam, ze me nechteji pustit domu!
Z takoveho zazitku se nedivim, ze se maminkam muze odstartovat silna deprese. Tam jsem castecne silne depresi propadala i ja, ac je mi depka jinak na hony vzdalena, a cele 6ti nedeli jsem si dokonce uzivala.(az doma:)
U srdce me zahral pouze mily pristup jedne sestricky, ktera me vyslechla, proc brecim ( zduraznuji, ze to bylo POUZE proto, ze jsem chtela s mimcem domu) a rikala, ze je p. pediatricka velmi sverazna, a ze maji na tomto odd.permanentne problemy s propoustenim a at si z toho nic nedelam a neberu si to osobne.
Pristup vetsiny sestricek i doktoru byl naprosto skvely, akorat na tuto "odbornici" jsem mela opravdu vztek.
Uvitala bych, kdyby nemocnice prestaly byt v tomhle jeste stale socialistickym zarizenim, a kdyby se cely rezim lepe prizpusobil potrebam pacienta. Proc se musi zacinat s budicim kolotocem uz v 6h, a ne treba v 9h (8h)??????
Toto jsou me vzpominky na pobyt na odd. 6-tinedeli v Krci. Vzpomnela jsem si na ne pri cteni clanku.

Helca