Lecim se uz 6let

Ahoj jmenuji se Jitka moje dcera se mi narodila ve 30ti letech po tezkem porodu. uz v porodnici na me rodina pozorovala ze neco neni v poradku ze jsem divna ja ktera si s kazdym najdu spolecnou rec jsem si na kazdeho jen stezovala,ale to se jeste nic neresilo az po navratu z porodnice jsem se zacala chovat moc divne, ruzne predstavy o tom ze me nekdo zkousi zda jsem opravdu dobra mama nebo jsem obtelefonovala snad kazdeho ze me chce moje mama holcicku vzit a ze se zblaznila jenze to bylo naopak, muj bratr me jeste v den navratu z porodnice odvezl do psychiatricke lecebny tam jsem byla asi mesic o malou se starala moje mama s manzelem,po navratu jsem velmi malo komunikovala a starala se holcicku bez lasky usmevu asi tak automaticky jako robot,za pul roku jsem byla v lacebne zpatky na dlouhe 3mesice podstoupila jsem radu elektrosoku a byla me nasazena silna hormonalni lecba zacala jsem pribyvat na vaze a jako clovek jsem stale moc nefungovala deprese se me stale drzely,kdyz byly male 2roky tak v den jejich narozenin mne opustil manzel ktereho jsem moc milovala utekl od problemu k jine byla to pro me dalsi rana ,ale to ze jsem zustala sama a najednou pochopila jak nadherne mam dite a ze je pro me vsim zacala jsem bojovat a snazit se postavit na vlastni nohy celkem se me to podarilo i kdyz dodnes beru leky bez kterych to nejde a take jsem hodne pribrala a nejde me to dat dolu,jsem v invalidnim duchodu,ale svoji holcicku moc miluju a je pro me vsim,tata a manzel nam chybi i dnes ale jsou horsi veci na svete!!!