Re: Myslím,...
Neřekla bych, že odkládání mimo sebe naruší vzájemnou důvěru, rozhodně tedy ne důvěru matky v dítě. Svým dětem celkem důvěřuju (mladší syn je temperamentnější, takže moje důvěra v to, co od něj můžu čekat, je o maličko menší
) a nikdy mi venku neutíkaly, přestože jsem je šátkovala minimálně a jako miminka pobývaly venku převážně v kočárku. Že je silnice nebezpečná, pochopili oba velmi rychle - venku mimo dětská hřiště začali oba ťapat kolem 14. - 15. měsíce, kdy jejich chůze začala být jistější. První, co jsem je naučila, bylo, že se chodí jen po chodníku. Naopak se oba rozčilovali, když do silnice vstoupil někdo jiný. A mladší donedávna odmítal chodit po chodníku mezi domy, kde je současně vjezd do garáží - marně jsem mu vysvětlovala, že to není silnice, vždycky se chtěl nechat nést. Trochu jsem to nabourala tím, že jsem jim v létě dovolila běhat na silnici v loužích (na chodníku bylo louží málo
), museli jsme si to pak ujasnit, že stále platí obecné pravidlo, že na silnici chodit nesmí, pokud jim to výslovně nedovolím
. Za ručičku ani jinak jsem je nevodila nikdy, jen při přecházení silnice. Ale pravda je, že bydlíme na okraji Prahy, v centru bych asi byla opatrnější
Odpovědět