Re: Mně tahle myšlenka v knížce otevřela oči

Rapiti, já s tím v podstatě souhlasím, vlastně nemám problém souhlasit v teoretické rovině s čímkoliv v oné knížce. A ve spoustě situacích tak instinktivně jednám (knížku jsem četla před rokem, ale chovala jsem se tak mnohem delší dobu).
Problém nastal až s tím, že jsme donedávna bydleli u rušné silnice a po prvním dítěti-klíštěti, přišlo druhé zdrhací, a pak s tím, že je docela jednoduché zvládat jakoukoliv metodu, pokud je stav 1:1. Ať jsem s jakýmkoliv dítětem, není problém, aby mne následovalo.
Pokud mám 3, různého věku i tempa chůze, pak se musím přizpůsobit "nejslabšímu článku" řetězce. Takže pokud jdu tempem dvouleťačky a to zdrhací je to čtyřleté, dochází občas k infarktovým situacím.
Nemůžu ji jen nosit, bo vždy nechce, abych mohla jít v souladu se staršími, naopak její tempo starší zdržuje, takže občas zdrhnou a já je ani nahánět nemůžu, bo nemůžu utéct od mladší.
Občas blbý situace.

A občas nelibě reaguju na kontinuální teoretizování někoho, kdo nebydlí ani u silnice, ani nemá víc než 2 děti, a na procházky chodí do parku, jinak jeho děti sedí v autě
Mám i spoustu příležitostí trénovat psychickou odolnost třeba v MHD, to jsou taky lahůdky