Tak náš mladý utíkal od chvíle, kdy začal chodit...vpodstatě dodnes nedokáže chodit pomalu, rozumně, ale jen běhat a vzhledem k tomu, že neskutečně rád provokuje, tak mi utíká prakticky stále a všude. Nebudu popisovat útěky od auta, kdy ho vyndám z autosedačky a než zamknu auto je v prachu
,nebo když sotva zastavím někde na parkovišti a než vypnu motor, tak mlaďas se vycvakne z autosedsčky,otevře si dveře a vystupuje...co vystuopuje - utíká
z auta,útěky v nákupním centru (tam po pár vydařených návštěvách už s ním nechodím), útěky za školky, kdy já si ho vyzvednu nahoře ve třídě a třeba chci prohodit pár slov s pí. uč. a mládě je mezitím o dvě patra níž v lepším případě v šatně na okně v horším (pokud někdo zrovna přichází či odchází-tak už před školkou
). nepomáhá vysvětlování, zlobení se, na zadek...nic, nic, nic.
Ovšem vrchol jeho provokování byl v létě na dovolené. Nejen že nám celou dovču prakticky jen zdrhal a zdrhal a my mu domlouvali, ječeli na něj, mlátili ho přes zadek...jen z toho měl psinu..., ale ještě své útěky obohatil o "skvělé" nápady. Bydleli jsme v hotelu úplně nahoře pod střechou - hotel byl členitý, takže kolem horní terasy před pokojem bylo mnoho dalších stříšek a střech, dole beton. Cca minutu po příchodu do pokoje mlaďas zjistil, že zevnitř nejde pokoj zamknout, ale jen zabouchnout a příslušným tlačítkem na dveřní kouli bez problémů otevřít (zamknout klíčem tam šly pokoje jen zvenčí). Od této chvíle jen zdrhal a zdrhal a ještě si obvykle k tomu vyčíhnul příležitot, když jsme byli např. ve sprše, na WC, mazali se svlečení opal. krémem atd. - prostě, když bylo jasné, že nebudeme moci vystartovat ihned a on bude mít pár vteřin či desítek vteřin náskok. Při útěku se snažil realizovat své "
skvělé
" nápady: 1) přelézt zítku na terase ve výšce x metrů a spadnout dolů na beton, 2) vylézt z terasy na některou sousední stříšku, 3) otočit vodovodním kohoutem, který tam byl pro případ požáru vyveden u střechy (toto i realizoval),4) proletět tryskem schodama hotelem dolů do zahrady k bazénu s hloubkou 3 m, 5) proletět tryskem schodama hotelem dolů přes recepci rovnou na frekventovanou silnici
Divím se, že jsme to vůbec ve zdraví přečkali a neskončili v tamním blázinci
My byli po dovolené grogi, hlasivky vyřvané, ruka omlácená od jeho zadku a on vysmátý. A to není žádné batolátko...v lednu mu budou 4 roky
Takže všem maminám utíkajících a neposlušných dětiček zdar a kdo to nemá doma - neuvěří a nepochopí