Proč se nevzít?

Nejsme ani jeden vychovaní jako věřící. Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo pět a maminka se znovu vdala a vychoval mě něvlastní otec. Manželovi rodiče se brali, když byla maminka těhotná a jsou spolu dodnes.

Přesto když nám bylo 23 a 24, tak jsme se vzali, i když jsme byli na "dnešní dobu" mladí a třeba moji rodiče měli i trochu strach. Chodili jsme spolu 3 roky, bydleli jsme spolu a věřili, že spolu budeme napořád, tak proč se nevzít? Jsme spolu 14 let, máme dvě děti a jsme oba vděční, že nám "to klape". Všichni naši kamarádi žijí také v manželství, a proto jsem byla tak překvapena, že na vesnici, kam jsme se přestěhovali (z velkoměsta) je tolik nesezdaných párů s dětmi. Mám až pocit, že je to pomalu polovina. Jejich životní styl je mi jedno, ale nechápu to. Všichni tvrdí, že "ten papír" nemá žádnou cenu a na druhou stranu se bojí, že může něco změnit. No nevím, já jsem ráda, že k někomu patřím a jsem jasně a na první pohled rodina. Nevstupuju do vztahu, abych řešila, co bude až se budeme rozcházet a nakonec slušně může proběhnout i rozvod a na druhé straně trvalé následky si děti mohou odnést i z rozchodu nesezdaných rodičů.

Svatba je krásný rituál, který nemusí stát desetitisíce, tak si ten pravý význam a radost ničíme jedině sami stejně jako s Vánoci a dalšími tradicemi.