Re: no!

Tak premyslim, co psala Monty a Mirka o tom, ze ony zajmy ditete nevytvareji, ze si je deti vybraly samy.. Ja si tedy myslim, ze nektere zajmy/zaliby/sport proste dite odkouka od "svych" dospelych a ze to je dobre, nebot s temi dospelymi pak ma dite dalsi spojovaci "neco" s mamou, tatou, nebo treba s babickou. Kdyz to vezmu u syna, tak ano, rybicky a akvarko /jak psala Monty/ je spolecnym zajmem meho muze a i syna. A tento zajem syn odkoukal od rodicu.
Dal treba sport - lyzovani - to proste dela syn proto, ze ho k tomu vedeme my i tchan. Stejne tak tenis, to opet provozuje kvuli tomu, ze ho k tomu nekdo vede, ze ho nekdo vezme na kurty, pinka si s nim a uci ho to. Stejne tak stolni tenis. Takhle delany sport, vlastne rekreacni mi tedy zcela staci, nejsem zadnej rodic, co by z nej chtel mit clena oddilu, i kdyz treba syn moc touzi po tom, byt clenem fotbaloveho druzstva.
Kdyz jsme se rozhodovali o hudebnim nastroji, chtel moci mermo kytaru, nebot to videl u manzela. To mu neproslo, byl na to jeste hodne malej a tak jsme ho presvedcili na fletnu. A to, jak pozdeji videla dcera, chtela pak taky. Takze opet - odkoukani od nekoho blizkeho.
To stejny s knizkama. Kdyz uz nebyla v domacnosti detska knizka, kterou by syn neznal, dal mu manzel precist jednu Zemeplochu a syn pak postupne preslouskal vsechny Zemeplochy, ve kterych byl tusim Mrakoplas, Babi a Starenka. Pak nastala situace, ze vsechny dily s jeho oblibenyma hrdinama uz precetl a tak strasne prudil s knihovnou, ze jsem ho tam prihlasila. Takze opet si myslim, ze i ve vyberu literatury - a to at hodnotne ci ne - syna (nekdy mozna nevedomky) rodice vedou.
Jediny, co si snad syn vymyslel zcela sam, byly sachy. V HP a jeste v jednom filmu pro deti ho sachy tak zaujaly, ze si vyprosil sachovy krouzek. Neni zadnej borec, ale proste to chce delat a tak ho tchan i manzel podporuji alespon tim, ze s nim obcas hrajou.

A IMHO by to melo byt i naopak. Kdyz rodice videj, ze dite ma o neco zajem, nemeli by to prehlidnout, spis sup, sup, honem to rozvinout. Priklad: Syn si tuhle hral s tankama se spoluzakem Pepickem. Pak syn prisel a povida: Mami, hele, Pepa mi vypravel, jak to bylo za druhy svetovy valky, jak nas nechali sedet pred dverma a domluvili se o nas. Tak jsem mu vysvetlila (no moje znalosti az tak dobre nebudou), jak to tehda v Mnichove bylo a plynule navazala, ze si prece musi pamatovat, jak jsme byli na dovce v oblasti hranic, jak tam videl pevnosti atd..a druhy den si syn v knihovne vybral knizku o druhe svetove :-) Treba jednou v dejepise... :-)