Re: Děkuji za odpovědi

Evelyn,
upřímně řečeno, já se byla jednou opít se svojí mámou (měla mne ve 24) a nic hezkýho to nebylo, protože ona prd vydrží a já ji pak vláčela v noci domů. :o)
Ségru měla máma ve 33 a dneska, kdy je jí 55, tak si normálně někam chodíme sednout všechny tři a je to pohoda. Ve věku to není, některý lidi se prostě po dosažení zletilosti zas až tak nemění. :o) I moje babička, který je 79 let mi řekla, že se mentálně cítí pořád na 18. Asi to máme v rodině. :o)))
A ještě tohle - moje máma byla takový ten hodně společenský typ, když jsem byla dítě, starala se o mne babička a máma byla věčně v luftě. V dětství mne to mrzelo, že nemám takové zážitky jako ostatní holky, co jezdily s rodičema na dovolený, chodily po památkách, na procházky... tohle já moc nezažila a když už, jezdil s náma vždycky nějaký "strejda" (máma se v mých třech letech rozvedla), kterýmu se máma věnovala, já tam byla "do počtu". V tu chvíli bych měnila s kamarádkou, která měla starší rodiče (měli ji po 40) a opečovávali ji jako květinku. Obrátilo se to v pubertě, kdy já měla naprostou svobodu, zatímco ji doma drželi zkrátka. Nikdy nevíš, co tvoje dítě bude od tebe chtít a s čím bude spokojený nebo nespokojený. V určitém věku je myslím nespokojený každý dítě... a kolik let je jeho rodičům není rozhodující. :o)))