Re: Monty,
No, na druhou stranu musíš uznat, že takhle většina lidí život žít nemůže. Že musejí překonávat daleko víc překážek, když mají vstávat třeba v půl páté ráno, aby byli v práci na šestou, jsou v zaměstnaneckém poměru a šéfové po nich chtějí modré z nebe a včera bylo pozdě, anebo maminky na mateřské, když třeba nemají tolik peněz, aby mohli zajít s dítětem kdykoliv na oběd do restaurace, musejí denně vařit, nemají k dispozici chůvu, a tedy si neurčují dobu vstávání, protože tu jim určují děti:-) atd. Pak těžko mohou mít celý den dle svých představ, nevládnou totiž svým časem tak, jako třeba Ty. A Monty, PAK teprve je obzvlášť potřeba umět vypnout. Na druhou stranu v případě mamin na MD zase má třeba jejich manžel tu zodpovědnost, že by upachtěné a uondané manželce měl dopřát nějaký čas na odpočinek a měl by převzít zodpovědnost za péči o dítě, případně za nějaký díl domácích prací. A ber to tak, jak to píšu, protože valná většina rodin NEMÁ peníze na chůvy, hospodyně, kuchařky atd. Takže chci napsat ještě něco. Řídíš-li si svůj život popsaným způsobem, určuješ-li si u většiny věcí, zda je budeš v tu chvíli dělat podle toho, jestli se Ti zrovna chce, protože si to nějakým způsobem můžeš dovolit (ať volbou povolání, nebo finančními prostředky na pomocnice v domácnosti), tak pak se Ti to hezky mluví o tom, že se cítíš "mladá" proti svým spolužačkám a hezky se Ti to kritizuje, že mají pořád jen myšlenky na děti. Vlastně to od Tebe není fér, protože vůbec nebereš v potaz jejich rodinnou situaci. Je jasný, že když můžeš kdykoliv dítě strčit chůvě a vařit či uklízet, jen když se Ti chce, že Tvé myšlenky jsou daleko volnější - prostě NA TO MÁŠ ČAS. Kdybys šrotila úplně stejně jako převážná část mamin na MD (někdy i naprosto bez pomoci kohokoliv), tak bys tu hlavičku měla taky zaplněnou dítětem, vařením, úklidem, a byla bys tak uštvaná, jako kdokoliv ze Tvé třídy. Viz onen vtip - pozvali mámu od dvou dětí předškolního věku na oběd do restaurace. Hezky si povídali, objednali si, číšníci byli příjemní a interiér dýchal nostalgickou atmosféru dob, kdy chodila na večeře při svíčkách se svým přítelem. Číšník donesl chod, všichni se v přátelském hovoru pustili do jídla... a milá dáma, aniž by zapochybovala o smyslu svého konání, rozpitvala svou porci na rybičky...
Takže nejdřív se zamysli nad dosahem svých slov, a pak teprve kritizuj.
M.
Odpovědět