Držím palce

Moc Vám všem,které se v tom právě "plácáte" držím palce. Mě po prvním porodu postihl jen slabý odvar toho,co popisuje autorka,a stačilo to...Přispěl k tomu komplikovaný porod skončený císařem,převrácený režim miminka,únava,samota.Už to tu všechno zaznělo.Pro mě bylo nejhorší,že jsem si připadala jako nenormální,krkavčí matka-první týdny jsem se vůbec nedokázala z dítěte radovat,stále se mi jen chtělo brečet.Styděla jsem se to někomu říci.Všichni si mysleli,že jsem šťastná novopečená maminka,já zatím prožívala jedno z nejhorších životních období.Pomohlo mi,když jsem se donutila třeba na chalupě jet na 1 hodinu na vlek lyžovat.I když ze začátku se mi absolutně nechtělo a bolela mě jizva.Vydržte!Je to fakt peklo,ale výhoda je už to,že to můžete napsat třeba sem a vidíte,že v tom nejste sami.Já před těmi 7 lety fakt myslela,že jsem cvok,kterému není pomoci.