11.7.2006 19:19:41 Jana, děti -1 a 3 roky
Re: depresi znám moc dobře
Milá Martino,
určitě by sis měla zajít k psychoterapeutovi a vypovídat se mu.Podle mého názoru ti ale stejně nejvíce pomohou léky, ale s tím je bohužel nutná zástava kojení.A znamená to zajít hlavně taky k psychiatrovi.
Já jsem si po prvním porodu poležela devět dní na psychiatrii. Bylo to pro mě hrozné, odtrhli mě od dítěte. Bylo to pro mě jako rok a ne týden. Nejhůře jsem pociťovala to, že jsem nemohla kojit jako v porodnici. Stavy depresí a halucinací( slyšela jsem brekot malého)mi začaly hned pátý den po porodu.Doktoři to sice nazvali laktační psychózou, ale byla to silná deprese. Při psychóze totiž dítě odmítáš a já jim tam naopak vyváděla, že mě od něho odtrhli. Nejvíce mě z toho dostal manžel, trávil tam se mnou veškerý volný čas. Po týdnu mě pustili, ale léky jsem musela brát ještě rok. Rozhodně nemusíš mít strach, že se na nich staneš závislá,antidepresiva nejsou návyková.
Pak jsem si našla psychoterapeuta, jelikož jsme chtěli druhé dítě a obávali se, že se to může opakovat. Terapie mi pomáhaly, byl to totiž rozhovor s nezávislým člověkem, kterému jsem se mohla se vším svěřit.Přesto jsem se tomu ani po druhém porodu nevyhnula, tentokrát to bylo ale něco zcela jiného. Měla jsem nadměrné množství energie, v noci jsem skoro nespala, fotila jsem si naši krásnou holčičku. Přes den jsem uklízela, vařila, prostě "bláznila" místo odpočinku. Manžel už něco začínal tušit a v noci moc nespal. Nakonec mě odvezl znovu na psychiatrii.Ležela jsem tam jen týden. Léky jsem zpočátku opět nechtěla, tak mi občas museli dát injekci nebo je potají rozpustit v čaji.Až zase manžel mě donutil je jíst a pak i doma mě hlídal. Tento druhý stav lékaři nazvali mánie. Při srovnání s depresí to byla procházka růžovou zahradou, ale opět mi bylo znemožněno kojit, ačkoliv mi mléko teklo i ušima :-))
Za nic z toho se nestydím, je to zkrátka jen nemoc , která může postihnout kohokoliv a kdykoliv.
Co nejdříve vyhledej odbornou pomoc, ať to nezajde moc daleko. Držím ti pěsti.
Omlouvám se za tykání, ale je to osobnější. Opatruj se!!!
Odpovědět