Re: Moje troška do mlýna - když jsem byla blonďatá

Nevím jestli je to barvou vlasů, ale mám taky "štěpné" zážitky z řízení
motorového vozidla - hlavně z doby mým řidičských začátků, když jsem měla hřívu jak panenka Barbie(fakt, blond vlasy skoro po pás). Dva z mých nejoblíběnějších patří k setkání s policisty. Při jedné běžné silniční kontrole jsem se svým obstarožním Unem zastavila ( v autě dvě malé, zvědavé děti)a snažila se vystoupit z auta (můj tatínek mi vždycky říkal: " Radši vylez a nekoukej na policajty zespoda, aby si na Tebe tolik netroufali"), jenže jsem na sobě měla dlouhou sukni s rozparkem na boku a zapomněla jsem že ji mám kvůli pohodlí při řízení vyhrnutou až skoro k pasu, takže při vystupování z auta jsem ji musela rychle shrnout dolů. No a jak jsem se snažila to provést "hlavně nenápadně" roztrhla jsem si prstýnkem punčocháče a to tak, že hoooodně - oko jak z velryby, které mrkalo skrze dlouhý rozparek. První příslušník situaci neunesl a se slovy " No to si vyřiď sám, ty sis ji zastavil" odešel, ten druhý zrudl a šel si prohlížet moje auto zezadu, no a já jsem za ním přiběhla a pod nos mu strkala svoje doklady. Chvilku je držel v ruce (ty moje doklady) a pak pronesl: " A jak se vám jezdí?" - už přesně nevím co jsem byla schopná odpovědět, protože jsem skoro nemohla mluvit, abych se nezačala smát. Tím silniční kontrola skončila a já jsem pak čtvrt hodiny musela dětem vysvětlovat, proč mě vlastně nikdo nekontroloval a proč ten pan policajt byl tak červenej.
Nevím jak ostatní, ale já hrozně nerada beru benzín ze stojanu, který je na druhé straně než nádrž, protože pak musím tahat tu těžkou hadici přes celé
auto - nemám na to sílu a často se pokapu benzínem, takže když už musím brát takhle "blbě" benzín, najedu si vždycky hodně dopředu, abych tu hadici nemusela tahat tak daleko. Jednou jsem si tedy chytře nejela ke stojanu hodně dopředu..a zjistila, že neotevřu dveře, protože tam byla taková plechová skříňka s hydrantem. Nechtělo se mi už couvat a motat se na nacpané benzínce, tak jsem se rozhodla, že přelezu na sedadlo spolujezdce a
vystoupím. Jak jsem tak přelézala přes řadící páku, koutkem oka jsem mrkla do zpětného zrcátka - v autě za mnou sedělo asi pět "příslušníků" - policistů a velice se bavilo. Nakonec se jim mě zželelo a pomohli mi natáhnout tu hadici od stojanu a načepovat benzín, ale málem jsem dostala pokutu - nesvítilo mi levé koncové brzdové světlo (naštěstí mi jen "domluvili"). Jinak zdravím všechny řidičky - blonďaté, brunety i jinak barevné.