Jani, já to vidím takto,

když jsi v práci, bavíš se s lidmi o práci, protože je to vaše "společné téma". Když z práce odejdeš, zbydou ti 1-2 lidé se kterými si máš co říci a s těmi se stýkáš. A tak je to i s tím pískem. Když jsi "matka", bavíš se s ostatními o dětech ale i o jiných věcech (nejsem matka, ale občas se takových hovorů účastním, je to tak půl na půl).Samozřejmě o čem se bavit když jsi 24 hodin s dítkem a nemáš moc ostatních zážitků? Těch témat zas tolik není. A když zjistíš že si s nějakou maminkou sedíš, bavíte se více než s jinými, ale nevím, jak jinak zjistit, že si s těmi lidmi mám či nemám co říci, než že je oslovím a bavím se o "běžných věcech". Jedině tak totiž zjistím, jestli si s nimi mám co říct nebo ne. Výběr přátel je ze slova vybírat, a musíš mít z "čeho" tento výběr dělat.

Toto není příspěvek, abych si rýpla, jen to tak vidím. Neříkám, že se máš bavit s každým, ale rozhodně bych se nebránila komunikovat s maminkani proto, že si chtějí "jen pokecat". Třeba jsom mezi nimi i podobně smýšlející, jen je třeba to objevit. :-)