Napadá mě,

jestli si za to my ženské nemůžeme občas samy, tím, že pěkně necháme manžílka, ať si pěstuje blahobyt, což má samozřejmě naučeno již od maminky a vybuchneme až v situaci, kdy už máme všeho až po krk.
Ale i tak, já svého manžela nenechávám, aby se mnou cloumal, takže u nás se taková rozprava koná jen vzácně (ale neříkám, že nikdy). Většinou to máme nastaveno tak, že ačkoliv jsem na mateřské DOVOLENÉ (nádherné slovo), když muž přijde z práce, nachystám mu oběd a mám naprosto padla. Zbytek dne trávíme sice spolu, ale děti automaticky ze záchodu volají "tati, už!" atd. O koupání se nestarám, jen pomůžu nachystat věci a holčičkám ošetřím pleť, tak mě napadá, jestli bych vůbec uměla je vykoupat?! Pohádky čtu já, na to si nenechám sáhnout. A pak, když holky usnou, se ještě spolu jdeme podívat na to, jak krásně se nám povedly.